Hrad Loket


Hrady a zříceniny

Slavkovský les


Tipy na výlety
Románský královský hrad byl postaven snad na počátku 13. století proti rozpínavosti chebských ministeriálů. Poprvé je zmiňován v roce 1234. Byl přestavován koncem 14. století. Na přelomu 15. a 16. století byl přestavěn rodem Šliků. Po roce 1822 sloužil jako krajská věznice. Nejstarší součástí hradu je pozdně románská rotunda, věž a obvodová hradba. Další objekty hradu a mohutné opevnění pochází z dob pozdějších. Dnes je hrad

Žernosecké vinařství


Vinařství

České středohoří


Tipy na výlety






Při svém putování po Litoměřicku určitě nelze vynechat Velké Žernoseky a tamní vinařství, kde Vás zaujmou mimo jiné zámecké sklepy a ochutnáte místní odrůdy vín.

Jánský sklep

Vinné sklepy a pozdně barokní zámek ve Velkých Žernosekách tvoří nerozdělitelný objekt historicky, kulturně i technicky, památkově zcela ojedinělý. Jde o unikátní a doposud funkční propojení budovy zámku s rozsáhlými vinnými sklepy. Hlavní průčelí je řešeno tak, že vchod v něm nevede do zámeckých komnat, ale do předsklepí a dále do vlastních vinných sklepů.

Rozloha sklepů je zhruba 1 500 m2 a jednotlivé části nesou názvy jako např. Panenský, Jánský, Křížový, Hluboký…
Ve sklepích jdou doposud umístěny funkční dubové sudy, převážně o objemu 3 000 – 5 000 litrů.


Prodej přímo v objektu vinařství ve Velkých Žernosekách je každý pracovní den (Po-Pá)

Prodejní doba

* 6.45 – 10.45
* 11.30 – 14.45

Pěstované odrůdy
Základními odrůdami jsou odrůdy na výrobu bílých vín (80 %):

* Müller Thurgau
* Ryzlink rýnský
* Rulandské bílé
* Rulandské šedé
* Tramín
* Mopr

Na výrobu červených vín jsou pěstovány modré odrůdy:

* Modrý Portugal
* Svatovavřinecké
* Pinot noir
* Dornfelder

ROZHLEDNA NA TANVALDSKÉM ŠPIČÁKU


Rozhledny a vyhlídky

Jizerské hory


Tanvald -
Kamenná rozhledna z roku 1909 je vysoká 809 metrů. Z jejího vrchu je kruhový výhled na Jizerské hory a českou i polskou část Krkonoš. U chaty přilehlé k rozhledně je pomníček na paměť oslav 1. máje 1890 a manifestačního srazu z roku 1893.
Přístup: pěšky po značených turistických stezkách z Tanvaldu, Dolní Smržovky a Albrechtic.
Poloha: 2,5 km od středu Tanvaldu, 8 km SV od Jablonce nad Nisou

Sáňkařská dráha


Technické zajímavosti

Jizerské hory


Výlet s dětmi
Ve Smržovce byla již v roce 1912 vybudovaná první sáňkařská dráha.
Závodní dráha, která tu stojí nyní, je z let 1972 – 1975. Je dlouhá 1020 m, má převýšení 82 m, dosahuje se zde průměrná rychlost 79,6 km/h, maximální rychlost je 103 km/h a raritou je kruhová 400 stupňová zatáčka.

Clam-Gallasův palác


Obec

Praha


Kam na výlet?


Praha 1 - Staré Město, Husova 20, Mariánské nám. 3,

Perla baroka, jeden z nejkrásnějších pražských paláců je ukázkou vzácné čistě vídeňské palácové barokní stavby. Stavěl se od r. 1713 pro neapolského místokrále Jana Václava Gallase na místě menšího paláce a několika měšťanských domů. Palác stavěl Jan Dominik Canevalle podle plánů významného vídeňského architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Po smrti J. V. Gallase r. 1719 pokračoval ve stavbě jeho dědic Filip Josef, který uzavřel smlouvu o malířské výzdobě paláce s vynikajícím italským malířem Carlo Carlonim. V roce 1757 vymřel rod Gallasů a palác připadl synovi Gallasovy sestry Kristiánu Filipovi z Clamu. Tak se spojila obě jména a vznikl rod Clam-Gallasů.
Celková podoba budovy byla motivována antickou mytologií. Monumentální reprezentační palácový komplex zahrnoval čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu kolem čtvercového dvora s průčelím a dvěma portály a zadním křídlem sahajícím až na Malé náměstí. Budova paláce je dokonalým příkladem monumentální stavby v těsné středověké zástavbě. Sochařské práce provedla dílna Matyáše Bernarda Brauna: průčelí paláce s dvěma portály sochami gigantů u obou portálů a výplněmi představujícími činy Herkulovy, dvě vázy s hrajícími si andílky, socha Tritona na kašně ve dvoře a původních třináct soch na atice paláce, z nichž většina musela být pro špatný stav sejmuta již r. 1880. Pozoruhodná je také výzdoba palácového schodiště s nádherným zábradlím. Známá socha Vltavy zvaná Terezka od Václava Práchnera je umístěna ve zdi u malé zahrady zřízené r. 1800 z bývalého hřbitova u kostelíka Panny Marie na Louži (dnes přístupná z Mariánského nám.).
Carlo Inocenc Carlone provedl na hlavním schodišti haly fresky, na nichž jsou zobrazena antická božstva (Chronos, Jupiter s orlem, Proserpina, Cerera, Mars, Venuše, Bakchus, Vulkán, Merkura a Luna). Na stropě nad schodištěm na rozloze cca 130 m2 provedl fresku Triumf boha Hélia a v sálech ve druhém patře další fresky (např. Shromáždění olympských bohů, Apoteóza umění). Přibližně v téže době byla provedena i štuková výzdoba schodiště a velkého Mramorového sálu, kterému se říká též Bíly, Zlatý či Slavnostní. Je to ústřední sál celého paláce se zrcadly a křišťálovými lustry o velikosti 12,5 x 11 m. Sloužil jako taneční sál, hudba přicházela z vedlejší místnosti.
V době největšího rozkvětu se zde konaly plesy a koncerty. Palác hojně navštěvovali slavní hosté, např. Mozart s ženou Konstancií a Josefinou Duškovou, která prý byla blízkou přítelkyní Clam-Gallasů. Hrál zde i Beethoven. Když majitelům chyběly peníze na udržování rozsáhlých objektů, pronajali některé prostory úřadům. Po právnických studiích zde nastoupil Franz Kafka jako praktikant. Za 1. republiky až do 50. let 20. st. se zde konaly svatby. Potomci Clam-Gallasů žijí od r. 1945 v cizině. O majetek přišli na základě Benešových dekretů, takže se na ně restituce nevztahuje.
V roce 1945 po požáru Staroměstské radnice sem byl přemístěn Archív hl. m. Prahy. V r. 1978 byl vydán na palác havarijní výměr a od té doby se areál postupně opravuje. Archív hl. m. Prahy byl přestěhován na Chodovec. V současnosti slouží jako druhé pracoviště Archivu hl. m. Prahy. V jeho reprezentačních prostorách a sálech se konají výstavy, koncerty nebo společenské akce. Palác patří Magistrátu hl. m. Prahy

Zámek Březnice


Zámky a letohrádky

Brdy


Výlety s dětmi





Počátky malebného březnického zámku sahají hluboko do minulosti. Jeho vznik je spojen s jedním z nejstarších českých rodů, s rodem Buziců, kteří svůj původ odvozovali od bájného Bivoje, doložen je před polovinou 13. století Budislav, rádce krále Václava I. Původní gotická tvrz byla tvořena obvodovou zdí, dvoupatrovým obytným palácem a jednopatrovou budovou, ve zbytcích je zachována dodnes ve zdivu renesančního zámku. Okrouhlá dispozice objektu byla respektována všemi stavebníky. Březnický zámek s renesanční zahradou, obklopenou baštami na straně jedné a anglickým parkem na druhé straně, vytváří přirozenou dominantu města.

Jeden z prvních významných držitelů a stavebníků Březnice byl v 15. století nejvyšší mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína, husitský hejtman a přítel Mistra Jana Husa. Ten březnický hrad přestavěl, Březnice však byla v době husitských válek obležena vojsky katolických pánů a dobyta. Poničená březnická tvrz zůstala na čas neobydlená.

V roce 1506 získali Malovcové z Chýnova a na Vimperce již částečně opravený objekt, ale s podstatnějšími zásahy začal Petr Malovec, který tvrz rozšířil o vnější opevnění s vodním příkopem a hradební zeď s baštami. Na tomto fortifikačním systému se snad podílel významný královský stavitel Benedikt Rejt z Pístova. V roce 1547 se Petr Malovec zapojil do povstání proti králi Ferdinandovi I. a jeho majetek byl konfiskován.

Díky Ferdinandově přízni získal v roce 1548 březnický majetek Jiřík z Lokšan, který působil ve dvorských službách jako tajemník, místokancléř, dvorský rada a říšský hejtman. Za správy vzdělaného Jiříka z Lokšan dochází nejvýznamnější proměně zámku i města. Spolu s manželkou Kateřinou, roz. Adlerovou,povolali do Březnice italské stavitele a středověký objekt se dispozičně proměnil v pohodlné renesanční sídlo. Fasády paláců byly opatřeny sgrafitovou omítkou s motivy psaníček, která patří k nejstarším u nás. O skvělé výpravnosti lokšanského sídla svědčí dochovaná knihovna s nástěnnými malbami a dobovými knihovními skříněmi z roku 1558. Lokšanové udržovali úzké kontakty se dvorem. S Březnicí je spojena známá historie lásky a tajného manželství Filipíny Welserové s arcivévodou Ferdinandem Tyrolským.

Po bitvě na Bílé hoře (1621) byly lokšanské majetky konfiskovány a novým držitelem panství se stal v roce 1623 Přibík Jeníšek z Újezda, který se zúčastnil (1622) procesu proti hlavním představitelům protihabsburského povstání jako královský prokurátor. Zahájil další významnou etapu rozvoje březnického panství a města Březnice. V rámci rekatolizace přivedl do města jezuity, kteří založili jezuitskou kolej a kostel sv.Ignáce a Františka Xaverského v letech 1642 - 1650. Obě tyto stavby a zároveň zámeckou kapli z let 1625 - 1632 projektovali italští architekti a stavitelé, bratři, Carlo a Martin Luragové.

Po vymření Jeníšků z Újezda v roce 1728 přešla Březnice na Krakovské z Kolowrat. Nejvýznamnější představitelé tohoto rodu, Josef Maria Krakovský z Kolowrat a jeho syn Hanuš Krakovský z Kolovrat, byli velkými vlastenci v době českého národního obrození a známými mecenáši, do roku 1872 provedli na březnickém sídle pouze přestavby dílčího charakteru, nově byly upraveny interiéry a obohaceny o cenné sbírky.

Zbořením některých budov, přístavbou zdi s baštou a novorenesanční sgrafitovou omítkou vtiskli konečnou podobu zámku, zámeckým interiérům i sbírkám poslední soukromí majitelé Březnice, Palffyové z Erdödu, kterým byl v roce 1945 majetek konfiskován na základě dekretu prezidenta republiky č.12/45 z 21.června 1945.

Žatec


Obec

SEVERNÍ ČECHY


Žatec – starobylé město západních Čech. Jeho okolí je proslulé mimo jiné třeba i pěstováním chmele. Nedělní toulání začneme návštěvou jedné vily.

Tedy původně nevábné a neútulné ruiny, o které jen ti největší patrioti věděli, co v sobě skrývá. Pak stačila „jen“ zdařilá rekonstrukce a naše cesta žateckou Křížovou vilou může začít.
Architektonický skvost byl zprvu plánován jako příměstská chalupa – a tak byl taky postaven. Až v roce 1895 se jeho novými majiteli stali manželé Wolframovi. Ambrož Wolfram se vedle medicíny věnoval i různému „uměleckému zahradničení“.
Koneckonců jeho nadšení pro tenhle obor je vidět i na vilové zahradě. Manželé se ale zaměřili i na interiér svého příbytku: několika slovy řečeno – šlo jim nejen o funkčnost, ale i prožitek. Několik salonů či pokojů včetně zajímavého schodiště nebo fresek.
Dům byl původně plánován pro jednu rodinu, a jako takový vznikal. Bohužel pak po necitlivých úpravách v něm vzniklo několik bytových jednotek - i tak se oficiálně říkalo bytům – ale od roku 2003 je všechno jinak.

Respektive ani ne tak jinak, jako spíš tak, jak to vypadalo před tím. Ta snaha rekonstruovat stavbu co nejšetrněji se zdařila a Křížova vila nazývaná tak podle svého někdejšího majitele se stala významnou kulturní atrakcí města. Dnes se tady pořádají třeba i svatby.

Zámek Bečov nad Teplou


Zámky

ZÁPADNÍ ČECHY


Zámek Bečov nad Teplou
Zámek Bečov nad Teplou je pozdně barokní zámek, který dokončil v polovině 18. století Dominik Ondřej Kounic, nástupce Questenberků. Dominantou nezvykle uspořádané zámecké stavby je mnohoboká věž, kopírující půdorysné rozměry tzv. Lacronovy bašty, pocházející z třicetileté války. V roce 1945 se stal zámek Bečov nad Teplou majetkem státu a byly zde prováděny různé vnější i vnitřní úpravy.

MILEVSKÝ KLÁŠTER


Církevní stavby

JIŽNÍ ČECHY


Milevský klášter je nejstarším klášterem v jižních Čechách a cennou románskou památkou. Nachází se na severním okraji města Milevska, jehož založení se vznikem kláštera úzce souvisí. Premonstrátský klášter v Milevsku založil velmož Jiří z Milevska pravděpodobně roku 1184. První doložená zmínka o klášteře pochází z roku 1187, kdy byl jmenován jeho první opat Jarloch (Gerlachus), jeden z pokračovatelů kroniky Kosmovy. Krátce po založení vznikla v blízkosti ves a později město Milevsko. Stavba opevněného kláštera byla dokončena ve 14. století. V té době při něm byla založena také latinská škola. Klášter se stal na dlouhou dobu významným centrem vzdělanosti a kultury jižních Čech. V roce 1420 byl vyvrácen husity. Panství poté změnilo několikrát majitele a církvi se vrátilo až v roce 1623, kdy jej získal strahovský klášter a zřídil zde proboštství. V 17. a 18. století byl klášter barokně upravován. Jeho existence pak byla ukončena roku 1785 výnosem císaře Josefa II.
Hlavní budovou kláštera, který tvoří uzavřený areál se dvěma nádvořími, je bazilika Navštívení Panny Marie se dvěma věžemi, jejíž stavba byla započata před rokem 1200. Zhruba ve stejné době byl vystavěn i hřbitovní, dříve farní kostel svatého Jiljí, který je ukázkou vynikající románské církevní architektury.
V současnosti slouží klášter opět církevním účelům, veřejnosti jsou přístupné kostely Navštívení Panny Marie i svatého Jiljí a oblastní muzeum.

Rozhledna Boiika


Rozhledny a vyhlídky

Železné hory


Výlety s dětmi
V současné době nejmladší rozhledna v Pardubickém kraji zpřístupněná pro veřejnost. Rozhledna se nachází pod vrchem Planina, při turistické a cyklistické trase, které jsou součástí naučné stezky zachycující historii keltského osídlení v okolí Nasavrk.

Rozhledna Boiika je pojmenovaná podle kmene Bójů (Boii) leží u Českých Lhotic v Železných horách v nadmořské výšce 528 metrů. Jde o volně přístupnou 14,5 metru vysokou dřevěnou věž s kovovým schodištěm a zastřešeným ochozem. Vyhídková plošina se nachází ve výšce 11 metrů (32 schodů), ze které se nabízí panoramatický rozhled na Krkonoše, Orlické hory, masiv Kralického Sněžníku, Jeseníky, ale také Chrudim, Pardubice s Kunětickou horou a Hradec Králové.

Muzeum zlata Nový Knín


Muzea a galerie

Brdy


Kam na výlet?




Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku
a historie města Nový Knín
Nový Knín, královské zlatohorní město, má v současné době více než 1700 obyvatel. Město sestává z původních obcí Nový Knín, Starý Knín, Sudovice, Kozí Hory, Chramiště a Libčice.

První stopy lidstva v novoknínské krajině se objevují již v mladší době kamenné. Dokazují to nálezy dvou kamenných broušených seker. Místo lákalo svými nálezy zlata, jak o tom svědčí zachované stopy po kutání (pinky), štoly či archeologické nálezy, z nichž některé jsou prezentovány i ve zdejším muzeu.

O významu Knína svědčí první písemná zmínka z roku 1186 o historické události mající velký význam pro celé další období české státnosti. Toho roku zde byla na knížecím přemyslovském dvorci uzavřena smlouva, známá jako "Knínský smír", o opětovném připojení Moravy k Čechám v nedílný celek. Tato smlouva byla výsledkem mírového jednání mezi českým knížetem Bedřichem a moravským markrabětem Konrádem Otou. Skutečnost, že toto jednání proběhlo právě v Kníně, podtrhuje nemalý význam tohoto místa v oněch dobách. K tomuto období se váže i jeden z nejcennějších exponátů muzea,
tzv. vikinský náramek.

Nový Hrádek


Hrady a zříceniny

Podyjí


Zajímavosti





Zřícenina původního loveckého hradu založeného v r. 1358 moravským markrabětem Janem Jindřichem, bratrem Karla IV. Areál zříceniny je tvořen dvěma hrady: starší stavbou s dvojitým oválným prstencem hradebních zdí, a tzv. předním hradem, který vznikl postupně od 15. stol z původního předsunutého opevnění. Od třicetileté války hrad pustnul. Po 1. svět. válce tu byla základna Klubu českých turistů. Dnes patří zříceniny do správy Národního památkového ústavu v Brně, který zde zajišťuje průvodcovskou službu. Na nádvoří roste mnoho exemplářů silně ohrožené divizny nádherné, sklepy slouží jako úkryt netopýrů. Hradební zdi hostí vzácnou tařici skalní. Pod hradem zachovány zbytky středověkých teras s chráněnými druhy rostlin. Nový Hrádek dokládá vzájemné prolínání zájmů památkové péče s ochranou přírody. Na plošině zříceniny se návštěvníkům naskýtá jedna z nejkrásnějších vyhlídek na Dyji, mohutně meandrující kolem Ostrohu a rakouského Umlaufbergu. Reliéf krajiny vytváří dojem tří řek tekoucích okolo hradu.

Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy


Skanzeny

Slovácko


Na rozsáhlé ploše areálu je vytvořen model osídlené krajiny s kopaničářskou osadou, vesnicemi z Luhačovického zálesí, Horňácka a Dolňácka. Zastoupen je také areál seníků a vinohradnických sklepů a búd. V areálu je rovněž dílna na výrobu modrotisku, která pokračuje v tradicích strážnického barvířství. Celkem je zde 65 objektů.

Expozice situované do vybraných objektů seznamují návštěvníka se způsobem života a bydlení lidu jak v horských oblastech Slovácka, tak v úrodné části Pomoraví, kde je velká část hospodaření rolníků založena na pěstování vinné révy. Ukázka vinohradnických staveb a jejich zařízení, která je doplněna vinohradem představujícím pěstění vína od nejstarších dob po současnost, je jedinou expozicí svého druhu na našem území. Řemeslná výroba je zastoupena kovárnou z Lipova a tkalcovskou dílnou z Nové Lhoty na Horňácku, technické vodní stavby horizontální pilou z Čerešníkových mlýnů na Horňácku.
Zajímavá a starobylá je i vstupní budova do muzea, která pochází z roku 1612 a je přestavěna v barokním slohu. Původně zde byl panský pivovar, dnes je v její části zařízena stylová restaurace.
Pro návštěvníky Ústav lidové kultury každoročně pořádá v areálu muzea zvykoslovné pořady - např. stavění máje, dožínky, zarážání hory, ukázky rukodělných technik, akce pro děti a vždy poslední víkend v červnu se stává atraktivním prostředím pro programy Mezinárodního folklórního festivalu Strážnice.

Studánka Vosovka


Vodní plochy a toky

Sázava


Kam na výlet?





Studánka Vosovka patří mezi další místa v Sázavě, spojeným se sv. Prokopem. Nachází se na druhém břehu řeky než klášter asi 300 metrů od mostu směrem po proudu. Mnozí lidé spojují tuto studánku s místem, kde sv. Prokop proměnil vodu ve víno při setkání s knížetem Oldřichem. Také zde byli v dřívějších dobách i dnes mnozí lidé vyslyšeni, když s vírou pili vodu ze studánky a prosili sv. Prokopa o uzdravení. Voda ve studánce je dobrá, ale není „zázračná“. Bůh se však sklání ke svým dětem, kteří na tomto místě prosí o pomoc na přímluvu sázavského světce.
V roce 1713 zde byla postavena kaplička a později i malé lázně, které však již zanikly. O pouti 4. července zde byla ráno sloužena mše svatým a pak se šlo průvodem do kláštera.
Pro povzbuzení víry si připomeňme aspoň dva zázraky, které se staly u studánky, jeden z dřívějška a jeden ze současnosti.

Ranské polesí a přes Sobíňov a Podmoklany zpět


Turistické trasy

Železné hory


Tipy na výlety
Ždírec nad Doubravou--Krucemburk(2.8)--Štíří důl (odbočka)(4.7)--Hluboká(5.9)--Pod kopcem (rozcestník)(7.7)--Doubravník ryb.(9.2)--Synkův kopec(10.5)--Podhorská louka (Ran. jezírka)(12.9)--Na Javorce(16.2)--rozcestí u Pobočného rybníka(18.4)--Nové Ransko(19.9)--Na hrázi(21.4)--Sobíňov-Sopoty(22.7)--Sobíňov(23.3)--Pod Březinkou(24.2)--Podmoklany(25.7)--Horní Studenec(27.3)--Nad Studencem(28.1)--Ždírec nad Doubravou(30.4)

Ze Ždírce se vydáme po cyklotrase 5127 do Krucemburku (občerstvení). Dojdeme na náměstí a za náměstím doprava po silnici na Hlubokou. Dojdeme ke středisku Štíří důl (občerstvení) Dále pokračujeme do Hluboké a pak pokračujeme po žluté značce po silnici až k rozcestí Pod kopcem. Zde se dáme doprava kousek po silnici a pak odbočíme stále po modré značce k Doubravníku a po hrázi rybníka stále po modré až k rozcestí Synkův kopec. Dále pokračujeme doprava po modré (lesní silnička) k rozcestníku Podhorská louka. Pokračujeme po modré. Nejprve stoupáme k Ranskému babylonu a pak klesáme po lesní silničce až k místu, kde je vpravo plocha pro uložení dříví. Zde se dáme po lesní cestě doprava a pokračujeme k Pobočnému rybníku. Odtud doleva po červené až do Sobíňova(Sopot) zde doprava k železniční zastávce a dále do kopce a pak obcí okolo obecního úřadu. Ze Sobíňova přes vrch Březinka a pak lesem a loukou (rezervace Zlatá louka) po modré do Podmoklan. Pak po silnici do Horního Studence a po žluté do Ždírce.

This is alternative content.


This is alternative content.


This is alternative content.