Naučná stezka Králický Sněžník
Turistické trasy
Jeseníky
Naučná stezka, která Vás provede pohořím Králického Sněžníku. Naučná stezka Králický Sněžník ma 15 zastavení. Začíná na parkovišti v severní části obce Dolní Morava v nadmořské výšce 695 m a vede po žluté turistické značce údolím řeky Moravy až k jejímu prameni pod vrcholem Králického Sněžníku (9 km). Dále pokračuje po červené turistické značce k rozcestí nad Adéliným pramenem, odkud vede po žluté značce a končí v nadmořské výšce 899 m u chaty Návrší (5km). Délka trasy je asi 14 km, převýšení čini 685 m. Trasu je možné projít i v opačném směru od chaty Návrší přes pramen Moravy do obce Dolní Morava.
Znakem naučné stezky je silueta slůněte, která je neoficiálním symbolem Králického Sněžníku. Socha slůněte je umístěna těsně pod vrcholem už od roku 1932.
naučná stezka Bílá Opava
Přírodní zajímavosti
Jeseníky
Naučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy – nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků. Kromě několika vodopádů, četných kaskád a peřejí, skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa vám naučná stezka Bílá Opava na sedmi informačních tabulích nabízí i základní informace o přírodě této jedinečné rezervace.
Zatímco v horní části údolí vytváří bystřina Bílá Opava velké vodopády, v dolním úseku vzniklo několik různě starých říčních koryt. Při povodni v červenci 1997 právě zde řeka strhla masivní most z železobetonových panelů na ocelových traverzách. Na místě panelového mostu byla postavena dřevěná lávka. V úseku nad ní je nyní vidět tři říční koryta. Před povodní 1997 tekla Bílá Opava prostředním korytem, při povodni si vytvořila zcela nové koryto na turistické cestě, po povodni se však nevrátila do původního koryta, ale do koryta starého, několik desítek let opuštěného.
Kostelík v Maršíkově
Lidová architektura
Jeseníky
Maršíkovská fara existovala již před rokem 1350, avšak o původním farním kostele víme pouze to, že v něm byly dva pozdně gotické zvony – větší nesl letopočet 1515, druhý, zřejmě ještě starší, visí ve věži dodnes. Přibližně z té doby pochází malá unikátní křtitelnice v podobě kalicha.
Špatný stav starého kostela zřejmě přiměl vrchnost a zdejší luterány, aby ho v roce 1609 strhli a postavili nový. Traduje se, že na stavbu byl použit materiál ze zbouraného losinského kostela. Maršíkovští se chystali na stavbu dřevěného kostelíka několik let a z valné části si ji hradili sami. Z dochovaných stavebních účtů, které byly založeny 28. května 1609, je zřejmé, že z kostelní pokladny byly hrazeny pouze nákupy desek, latí, hřebíků, šindele apod. Schází ale např. vydání za trámy, což může nepřímo potvrzovat použití staršího materiálu. V účtech chybí základní osobní údaje o řemeslnících, hlavně pak o staviteli.
Naučná stezk aVelká kotlina
Přírodní zajímavosti
Jeseníky
NPR Praděd - její součást Velká kotlina - je zachovalé území ledovcového karu. Bezlesý skalnatý amfiteátr vkliňující se hluboko do lesních porostů, je udržován častými sněhovými lavinami. Spolupůsobení různorodých ekologických činitelů podmínilo v dlouhodobém vývoji vytvoření pestré mozaiky druhově bohatých subalpínských rostlinných a živočišných společenstev. Velké kotlina náleží nejen k nejcennějším a nejzajímavějším částem horské přírody Hrubého Jeseníku, ale svým přírodovědeckým významem se řadí mezi nejhodnotnější zachovalé přírodní celky střední Evropy
Rozhledna Borůvková hora
Rozhledny a vyhlídky
Jeseníky
Rozhledna Borůvková hora je nejnovější rozhlednou v oblasti, slavnostně otevřena byla 7.10.2006. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 24 m se návštěvníkům nabízí nádherné výhledy na Rychlebské hory a roviny v sousedním Polsku. Nová stavba nahrazuje původní historickou rozhlednu ze sedmdesátých 19. století. Vedle věže se nachází i malá kamenná chata pro turisty.
Rozhledna Biskupská kupa
Rozhledny a vyhlídky
Jeseníky
Je nejstarší rozhlednou v Jeseníkách. Postavena byla roku 1898 na vrcholku Biskupská kupa (Cukmantl, 890 m.n.m.) na česko-polské hranici (V době stavby to byla hranice mezi Rakousko - Uherskem a Pruskem.), která byla ve středověku centrem těžby zlata. Realizátorem stavby byl německý turistický spolkem MSSGV (sekce Zuckmantel - Zlaté Hory) u příležitosti 50 let panování císaře Františka Josefa I. A původní název rozhledny zněl Rozhledna císaře Františka Josefa I. - Kaiser Franz Josef Warte. Slavnostní otevření proběhlo 26. srpna 1898.
Rozhledna stojí na místě dřevené vyhlídkové věže z roku 1890, ve které byla v roce 1896 zřízena první poštovna na Moravě. Jako vynikající vyhlídkové místo ji kolem roku 1875 objevilo pár nadšenců, kteří sem vynosili několik kamenů, aby vytvořili jednoduchý vyhlídkový bod. Třináctimetrová pyramida byla otevřena za velkého zájmu veřejnosti 9. července 1890, ale věž o pár let později strhla vichřice (1896).
Rozhledna Biskupská kupa - dobové fotografieDobové fotografie rozhledny Bikupská kupa, z levé strany: 2001, 1998, 1957, 1936Stavitelem rozhledny Biskupská kupa byl zednický mistr Werner z Janovic, materiál dodával majitel pily p. Hoffmann a kameník Wilhelm Főrster ze Zlatých Hor. Výstavba rozhledny vyšla na tehdejších 9 200 korun. V průběhu obou světových válek sloužila především jako letecká pozorovatelna.
Červenohorské sedlo
Turistické trasy
Jeseníky
Tipy na výlet
Významný silniční přechod Hrubého Jeseníku ze Šumperka do Jeseníku a do Polska, vyhledávané turistické, lyžařské a rekreační středisko. Odděluje Pradědskou hornatinu od Keprnické hornatiny, v bývalém lomu nad chatou se těžily amfibolické vápence a erlany. Červenohorské sedlo je křižovatkou turisticky značených cest a východiskem především na hřebenové trasy, ať již směrem na Praděd nebo přes Šerák do Ramzové a na Králický Sněžník. Občerstvení i ubytování zajišťuje turistická chata a hotel. Středisko nabízí čtyři sjezdovky všech obtížností, dvě cvičné lyžařské louky a 8 vleků s přepravní kapacitou 6000 osob za hodinu. Areál je rozdělen na severní a jižní svahy. Běžecké tratě vedou z Červenohorského sedla (1013 m n. m.) po hřebenovce na Šerák nebo Praděd. Na Červenohorském sedle má stálé sídlo Horská služba. Nedaleko se nachází dalších dvě známá střediska – Bělá pod Pradědem a Loučná nad Desnou. Nadmořská výška Červenohorského sedla je 1013 m. Lyžařské sjezdovky v SKI areálu mají výšku 862 až 1164 m. Zimní sezóna od poloviny prosince do konce března.
Hrad Sovinec
Hrady a zříceniny
Jeseníky
Výlety s dětmi
Hrad, založený před rokem 1348 příslušníky rodu Hrutoviců, nazývajícími se „páni ze Sovince“, byl za husitských válek významnou husitskou pevností. V 16. století hrad renesančně upraven a mohutně opevněn (polygonální dělová bašta , opevnění zvané Kočičí hlava, barbakán s dnešní první branou). Roku 1623 hrad získal Řád německých rytířů, který zde v letech 1627 - 1643 vybudoval rozsáhlé barokní opevnění ( bastiony a bašty, předsunutá věž). Na podzim 1643 hrad dobyli Švédové. Ve 40. letech 19. století zde byl řádový seminář a od roku 1867 lesnická škola. Za druhé světové války byli na hradě vězněni francouzští zajatci. V současnosti je hrad, který v roce 1945 vyhořel, postupně rekonstruován.
Hrad Šternberk
Hrady a zříceniny
Jeseníky
Výlety s dětmi
Hrad Šternberk stojí severovýchodně od šternberského náměstí, nevysoko nad úrovní okolní městské zástavby. Jako mnoho jiných hradů je i Šternberk dvojdílný, přesto však z jistého hlediska značně netypický. Že je jeho jižně ležící předhradí asi o něco mladší než na severu stojící jádro, na tom by nic zvláštního nebylo; kuriozitou však je, že cesta ke hradu nevedla od města tímto předhradím, nýbrž z planiny na severovýchodě. Zde bývalo podle všeho ještě jedno předhradí, dnes už zcela zaniklé. Za příkopem byl postaven okrouhlý bergfrit (průměr přes 10 m), vevázaný do obvodové hradby 2 – 3,7 m silné. Zmíněná hradba, z níž se mj. vstupovalo padacím můstkem do patra věže, vymezovala plochu hradního jádra, jenž měla půdorys obdélníka (42 × 31 m) se zkoseným severovýchodním rohem. Právě v tomto prostoru, střeženém bergfritem, bývala vstupní brána. Obdélný podsklepený palác se přimykal k hradbě na jihozápadě a hmotně doložena je i raně gotická kaple, v jejímž případě však není jasné, zda se nacházela v poloze kaple současné či nikoli. Dochovaná gotická kaple, lokalizovaná v jihovýchodním nároží jádra a upravená v hávu novogotiky konce 19. století, vděčí za svůj vznik (někdy mezi lety 1372 – 1376) Albertovi II. ze Šternberka. Snad z téže či o něco pozdější doby pochází parkánová zeď obíhající celé hradní jádro. Ve druhé polovině 15. století zesílili páni z Kravař odolnost parkánu hranolovou, v přízemí plnou věží na západě a jihozápadní nároží jádra podepřeli mohutným pilířem, plnícím funkci věžice. Jejich dílem je asi také impozantní hranolový bollwerk se stupňovitými nárožními pilíři, vysunutý z obvodu hradu na východě a zajišťující ostrahu vstupní brány. Kravařové zřejmě rovněž rozšířili hradní palác severním směrem. Klidné 16. století přineslo posílení hospodářských a obytných složek hradu. Zasloužili se o to Berkové z Dubé, kteří jednak položili základ novodobé podobě jižního předhradí (do r. 1536), jednak v letech 1544 – 1560 výrazně rozšířili rozsah budov jádra. Západní rameno parkánu mezi jihozápadní věžicí a hranolovou věží vyplnilo nové palácové křídlo a jednopatrový takt povstal i před jižní frontou hradního jádra. Jižní předhradí propojilo s jádrem schodiště. Nejvýraznějším počinem orientovaným na posílení odolnosti hradu bylo posunutí severního ramene parkánové zdi ven z areálu, čím se na severu utvořil prostor po postavení děl (1526). Zhruba z téže doby pochází i podkovovitá bašta vystupující z obvodové hradby předhradí na severozápadě, z níž bylo možno bočně postřelovat jak přilehlou kurtinu předhradí, tak západní frontu jádra. Poslední větší stavební akcí na Šternberku byla jeho oprava a regotizace Lichtenštejny po r. 1886.
Jeseník
Obec
Jeseníky
Kam na výlet?
Toto město tvoří výletní bránu do Jeseníků. Jesenická radnice má renesanční jádro z počátku 17. století. Původně gotický kostel několikrát vyhořel, jeho poslední přestavba pochází z 19. století. Nejvýznamnější ovšem zůstávají Lázně Jeseník. Jedná se o část města, ležící přibližně 2 km severozápadně od centra. Lázně byly založeny „vodním“ doktorem Vincencem Priessnitzem. Pozdější úpravy a celkovou modernizaci provedl žák S. Freuda primář J. Reinhold. Lázně jsou využívány jako hlavní neuropsychiatrické lázně v zemi. V areálu nalezneme 30 pramenů a řadu studánek. Na kolonádě si můžeme prohlédnout mnoho pomníčků, věnovaný Čechům, Polákům a jiným. Blízko kolonády objevíme také Priessnitzovo mauzoleum.
Rozhledna na Pradědu
Rozhledny a vyhlídky
Jeseníky
V roce 1881 byla v dnešním Jeseníku (Frývaldově) ustanovena organizace turistů v Jeseníkách "Moravskoslezský sudetský horský spolek"(MSSGF). Tento spolek nejprve budoval a upravoval turistické stezky a zřizoval horské útulny. Později započal s výstavbou horských chat, poskytujících občerstvení popř. nocleh pro turisty. Na přelomu století začal spolek na vybraných vrcholech budovat kamenné rozhledny. Snahy postavit rozhlednu i na nejvyšší hoře Jeseníků se objevily již v r. 1881, ale o její realizaci bylo rozhodnuto až v roce 1897. Původně se věž měla jmenovat Habsburgwarte. Na stavbu rozhledny byla vyhlášena veřejná sbírka. Pro zahájení stavby musel spolek nejprve žádat o souhlas vlastníky pozemků, mezi které patřila i správa panství Lichtenštejnů ve Velkých Losinách a správce jmění velmistra Řádu německých rytířů. Souhlas se stavbou byl ještě navíc podmíněn zbudování značených přístupových turistických cest s výstražnými tabulemi o dodržování stanovených tras.
Rozhledna Zlatý Chlum - Jeseník
Rozhledny a vyhlídky
Jeseníky
Výlety s dětmi
Dominantou malebného městečka Jeseník je kromě Priessnitzových lázní také nedaleký vrchol Zlatý Chlum 875 (m.n.m.) s kamennou, 26 m vysokou rozhlednou. Z věže je úchvatný výhled na Otmuchovské jezero v Polsku. Jižní výhled zachycuje celé pásmo Hrubého Jeseníku od Pradědu až k Šeráku. Za příznivého počasí je západním směrem viditelná skupina Kralického Sněžníku a severozápadním Rychlebské hory.
Rozhledna Liptaň - Strážnice
Rozhledny a vyhlídky
Jeseníky
Výlety s dětmi
Rozhledna Liptaň - Strážnice se nachází na Osoblažsku, na kopci nad obcí Liptaň, vedle stožáru telekomunikačního operátora O2. Je z ní pěkný výhled, ale pouze jedním směrem, na druhou stranu brání výhledu les.
Rozhledna nabízí turistům pohled na Opolskou nížinu v Polsku, na město Prudnik, severovýchodní pohled na celou Osoblažskou rovinu s pohledem na obce Pitárné, Vysoká, hraniční přechod v Bartultovicích, dále Dívčí Hrad, Hlinka, Slezské Pavlovice, Osoblaha, Bohušov a Rusín.
Při dobré viditelnosti jsou vidět továrny u Opole a na jihozápadě nejvyšší vrchol Moravy, Praděd (1492 m n. m.). Rozhledna je volně přístupná, nachází se severně od Liptaně. Z hlavní silnice vedoucí obcí
k ní směřují informační šipky. Do Liptaně se můžeme dostat jednou ze dvou posledních úzkorozchodných železnic u nás, vedoucí z Třemešné do Osoblahy. Tato dvacet kilometrů dlouhá trať byla vybudována roku 1898, Liptaň je hned první zastávka na trase.
Rozhledna na Háji - Šumperk
Rozhledny a vyhlídky
Jeseníky
Výlety s dětmi
Rozhledna na Háji je dominantou hned dvou moravských měst - Šumperka a Bludova. Zatímco v Šumperku tvoří významnou dominantu města na JZ, v Bludově je vrchol Háje nejvýraznějším vrchem nad SV okrajem města.
Rozhledna na Háji - Šumperk Háj je součástí jižního výběžku Hanušovické vrchoviny. Mezi šumperskými obyvateli se často užívá název vrchu Senová, který zřejmě vznikl překladem z německého názvu Heukoppe ( Heu = seno ), a který je zkomolením původního názvu Háje.
Rozhledna je realizována jako obdoba původní Štefánikovy rozhledny, s dřevěnou nosnou konstrukcí, je obložena dřevěnými deskami, vstupní část rozhledny je kamenná, vyhlídková plošina je ve výšce 24 m a je zasklená. Oproti původní rozhledně je nová rozhledna o 7 m vyšší, špička je ve výši 29 m. Za jasného počasí se otevírá úchvatný pohled na celý hlavní hřeben Hrubého Jeseníku od sedla Skřítek ke Ztraceným kamenům, Peci, nejvyšší hoře Moravy Pradědu až k Červenohorskému sedlu.
Vyhlídka Čertovy kameny - Jeseník
Rozhledny a vyhlídky
Jeseníky
Výlety s dětmi
Čertovy kameny jsou skalní útvar nacházející se na severním úbočí Zlatého chlumu asi 3 km od Jeseníku. 40 m vysoký a 100 m dlouhý skalní útvar dal i jméno turistickému objektu, který byl vybudován v jeho těsné blízkosti na počátku 20. století. Zatímco český název skaliska Čertovy kameny je spjat s prastarou pověstí, vysvětlující vznik tohoto místa, je německý název Harichstein (Harichovy kameny) zcela prozaicky odvozen od jména majitele pozemku, na němž skála stála, německého sedláka z České Vsi Vinzenze Haricha.
Výstup na vrcholek je zajištěn řetězy, z plošiny na vrcholku je pěkný pohled do údolí říčky Bělé, táhnoucí se od Jeseníku do Mikulovic a dále do polských rovin s výhledem až k Otmuchovskému jezeru.
