Naučná stezka Macocha
Přírodní zajímavosti
Moravský kras
(6 km, 13 zastavení)
Stezka začíná ve střední části Moravského krasu na Skalním mlýně. Pokračuje po silnici k jeskyni Kateřinské, odtud stoupá k vyhlídce Stěna zapadajícího slunce a přes Křenkův památník přechází k Suchému žlebu. Kolem Korálového závrtu pokračuje k Srnčí jeskyni a k světoznámé propasti Macocha. Až se pohledem do rokliny, která se stala posledním místem odpočinku mnoha sebevrahů, dostatečně pokocháte, další kroky vás zavedou k vyhlídce na Koňském spádu. Odtud sestoupíte do údolí Pustého žlebu, kde najdete dolní stanici kabinové lanové dráhy, vchod do Punkevních jeskyní a přístaviště lodiček. Nakonec se vydejte po směru barevného ekologického vláčku na cestu zpět ke Skalnímu mlýnu.
Naučná stezka Josefov
Turistické trasy
Moravský kras
(10 km, 24 zastavení)
Stezka začíná v průmyslovém městě Adamov a končí u Býčí skály. Na této stezce se vám nabízí možnost poznat romantiku Josefovského údolí, které je mj. známo i díky existenci podzemních válečných továren. Za bývalou zachovalou hutí Františka musíte projít po pěšině volně přístupným jeskyním bludištěm Jáchymka. Kolem vývěru vod Jedovnického potoka se ocitnete až u konečné zastávky archeologické stanice. Návrat je možný přes Malou Macochu a Alexandrovu rozhlednu na Babické plošině nebo přes Máchův památník a Nový hrad.
Naučná stezka Rudické propadání, Jedovnicko
Cyklostezky
Moravský kras
(9 km, 13 zastavení)
Z Jedovnického náměstí půjdete po pravé hrázi rybníka Olšovce až k rybníku Budkovanu a zpět po levé hrázi Olšovce na kraj Jedovnic k rybníčku Dymák. Odtud se pustíte údolím Jedovnického potoka přímo k Rudickému propadání přes Salmovu huť. Po vyjití strmého kopce se dostanete na louku pod Rudici, kde se nachází skalní amfiteátr a archeolgické naleziště Kolíbky. V Rudici na Vás čeká zastávka u větrného mlýna, v němž je muzeum a před ním láká k prohlídce geopark. Přes Klímovy závrty se dostanete zase zpátky do Jedovnic.
Sloupsko-šosůvské jeskyně
Jeskyně
Moravský kras
Rozsáhlý komplex dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořený ve dvou patrech. Jeskyně je významným nalezištěm koster jeskynních medvědů, lvů, hyen a dalších živočichů. Prostora nazývaná Eliščina jeskyně má velmi bohatou krápníkovou výzdobu a také vynikající akustiku, proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby. Při rekonstrukci v roce 1997 byla přemostěna Stupňovitá propast a návštěvníkům se tak otevřel nový netradiční pohled. Propast Nagelova, hluboká 80 metrů, je největší podzemní propastí svého druhu v České republice. Pro návštěvníky je zpřístupněna dvěma vyhlídkovými můstky.
Šošůvská část, objevená na počátku 20. století, je charakteristická křehkou a barevnou krápníkovou výzdobou.
Součástí prohlídkové trasy je také světoznámá archeologická lokalita - jeskyně Kůlna - kde byly nalezeny části lebky neandertálského člověka asi 120.000 let staré.
Jeskyně Balcarka
Jeskyně
Moravský kras
Jeskyně Balcarka v Ostrově u Macochy představuje svou krápníkovou výzdobou snad nejbohatší jeskyni Moravského krasu a patří právem k vyhledávaným cílům turistických návštěv. Méně je však veřejnosti známo, že Balcarka zaujímá také významné místo v nejstarší historii Moravského krasu. Někdy zhruba před 15 000 lety v ní sídlila početná skupina lidí, lovců sobů a koní z údobí magdalénienu. Zanechali po sobě několik ohnišť, větší počet pazourkových nástrojů i hrotů kopí, vyřezaných ze sobích parohů. Množství zvířecích kostí svědčí o tom, že byli úspěšnými lovci, kteří dokázali přežít v dosti drsných klimatických podmínkách vyznívání poslední doby ledové. Všechny tyto doklady o využívání jeskyně lidmi s kulturou magdalénienu na konci paleolitu i o přítomnosti dravých ptáků získal svou neúnavnou a pečlivou činností učitel Jan Knies z nedalekého Rogendorfu (dnes Krasové) před více jak 100 lety (1898-1900). Jím shromážděná archeologická i paleontologická sbírka je nyní uložena v ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně a představuje významnou součást nejstarší historie osídlení Moravy.
Jeskyně Balcarka se nachází jižně od Ostrova u Macochy, při východním okraji vápenců Moravského krasu, v jádru skalnatého meandru Suchého žlebu.
Punkevní jeskyně
Jeskyně
Moravský kras
Punkevní jeskyně se nacházejí v Pustém žlebu, 2 km od informačního centra Skalní mlýn proti proudu říčky Punkvy. Byly postupně objevovány v letech 1909-1933 (1909-1914 suchá část jeskyně, 1920-1933 vodní plavba) výzkumnou skupinou pod vedením profesora Karla Absolona. Návštěvníci procházejí mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou na dno propasti Macocha. Hloubka propasti je 138 metrů, rozměry půdorysné jsou 174x76 metrů.
Další částí návštěvní trasy je projížďka na motorových člunech po podzemní říčce Punkvě. Součástí plavby je prohlídka Masarykova dómu, nejkrásnější prostory Punkevních jeskyní. Jeskyně jsou součástí nejdelšího jeskynního systému v České republice - Amatérské jeskyně, jejíž délka dosud známých chodeb je více než 30 kilometrů.
Stává se, že z důvodu zvýšeného vodního stavu musí být vodní plavba zkrácena nebo dokonce zastavena. Tomu je poté odpovídajícím způsobem upravena i výše vstupného. Aktuální informace zjistíte na Ústřední informační službě Skalní mlýn.
Propast Macocha
Jeskyně
Moravský kras
Propast Macocha představuje jeden z nejznámějších krasových jevů v České republice. Od roku 1914 je nedílnou součástí veřejnosti přístupných jeskyní Punkevních. Samotná propast vznikla s největší pravděpodobností prolomením zesláblé klenby obrovského podzemního dómu, protékaného ponornou říčkou Punkvou. Splynutím krasové sníženiny na povrchu s jeskyní se otevřela vertikální dutina o dnešní hloubce 138,5 m. Mohutné rozměry propasti umožňují denní osvětlení celé prostory a proto ji v krasové klasifikaci řadíme k propastem typu "light hole". Toto se odráží i v podmínkách klimatických a vegetačních. Ponorná říčka Punkva, která protéká dnem propasti, vzniká soutokem celé řady ponorných vodotečí, které protékají na území vápenců od severu a východu a spojují se v komplexu jeskyně Amatérské (délka jejích dosud známých chodeb je přes 30 km). Nejvýznamnější jsou Sloupský potok a Bílá voda. Propast Macochu od jeskyně Amatérské odděluje soustava komplikovaných sifonů. Do propasti vtékají vody Punkvy tzv. Jalovým korytem, zčásti napájejí Horní jezírko (hloubka asi 13 m) a přetékají do Dolního jezírka (hloubka okolo 40 m). Odtud pak voda odtéká přes sifony na tzv. Čtyřicítku (nazváno dle původní hloubky) na vodní plavbu a dále k vývěru v Pustém žlebu.
Mariánský chrám Křtiny - Perla Moravy
Církevní stavby
Moravský kras
Mariánský chrám Křtiny - Perla Moravy
Křtiny jsou jedním z našich nejstarších poutních míst. Podle staré pověsti ve zdejším údolí křtili Cyril a Metoděj a jejich žáci. Proto i onen starobylý název: Vallis baptismi - údolí křtu - Křtiny.
Do nádherného Křtinského údolí se už na počátku 13. století vypravili premonstráti z opatství v Zábrdovicích u Brna, kteří tu vybudovali kostel a malý klášter. Roku 1728 byl položen základní kámen, v roce 1750 byl chrám dokončen. Současný chrám, ke kterému každý rok míří tisíce poutníků, pochází z 18. století. Je to rozlehlá, nápadná stavba, která byla vybudována podle projektu stavitele Giovanniho Santiniho. Díky své vnitřní výzdobě a architektuře patří k nejcennějším památkám barokního slohu na Moravě.
Kostel je zasvěcen Panně Marii, jejíž socha je umístěna na hlavním chrámovém oltáři. Podle pověsti byla socha nalezena za silné bouře v nedalekém lesíku. Poté byla přenesena do tehdejšího kostela a umístěna na bočním oltáři. Na místě, kde byla socha nalezena, pak lidé postavili památný sloup. A Panna Maria jim to prý nikdy nezapomněla. Když po skončení třicetileté války začala v Brně řádit morová rána, věřící se vydali žádat o pomoc na posvátná místa. Mor ustal až po prosbách v Křtinském kostele.
Zámek Boskovice
Zámky a letohrádky
Moravský kras
Na místě dnešního boskovického zámku stával původně dominikánský klášter, který po svém zrušení krátce sloužil jako manufaktura na výrobu barviv. Přestavba klášterních budov na zámek byla realizovaná v letech 1819-1826 za Františka Xavera z Ditrichsteina. Vznikl tak jeden z nejpůvabnějších empírových zámků na Moravě, který si svou slohovou čistotu udržel až do současnosti.
V roce 1856 se zámek dostal do držení hraběcího rodu Mensdorff-Pouilly, který vlastnil až do roku 1950 a kterému byl opět v roce 1991 navrácen. Návštěvníka jistě nejvíce upoutají předměty výjimečného až kuriosního charakteru. Měděný globus, na kterém je hvězdná obloha zobrazena pomocí heraldických znaků, je jeden ze tří na světě. Obrovské výjevy z protitureckých válek v sále bitev jsou malované na buvolí kůži. Rokokové dětské divadélko, dar královny Viktorie, je opravdovou technickou zajímavostí.
Zámek Rájec nad Svitavou
Zámky a letohrádky
Moravský kras
Klasicistní zámek francouzského typu vznikl v letech 1763 - 1769 s největší pravděpodobností podle plánu vídeňského architekta I.A. Canevala. Současně se zámkem byla v roce 1767 založena zdejší zahrada, která v první čtvrtině 19. století získala volnou přírodně krajinářskou dispozici.
V roce 1811 zdědil rájecký zámek Hugo František Salm, který se výrazně zapsal do kulturních tradic našeho národa jako vědec, organizátor a příznivec národního obrození.
V přízemí hlavní budovy zámku byly v podstatě zachovány reprezentační místnosti z poslední čtvrtiny 19. století, které však byly zčásti rekonstrukcí původního stavu z konce 18. věku. K těmto prostorám se přimyká rozsáhlá empírová knihovna.
V prvním patře zámku byla v 50. letech instalována obrazová sbírka Salmů, v níž převládají díla holandských a vlámských mistrů. Sbírka je doplněna o další díla z jiných zámeckých objektů. Vedle převážně západoevropských mistrů zastoupených jak originálními díly, tak i kvalitními kopiemi, se zde objevují také plátna českého barokního malíře Jana Kupeckého.
Františčina huť - Josefov
Technické zajímavosti
Moravský kras
Původní vysoká pec, založena v roce 1748, patřila k typu tzv. belgických pecí. Dnes je nejstarší dochovanou pecí ve střední Evropě. Celý areál včetně okolních budov byl vyhlášen za první technickou rezervaci v ČR.
Ve správní budově lze navštívit expozici železářství Technického muzea v Brně.
Benešov u Boskovic - Přírodní rezervace Pavlovské mokřady
Přírodní zajímavosti
Moravský kras
Zvláště chráněné území bylo vyhlášeno nařízením Okresního úřadu Blansko č.8/96 dne 20.2.1996 jako zvláště chráněné území v kategorii přírodní rezervace. Celková výměra chráněného území činí 125,4 hektaru.
Fauna a flora Pavlovských mokřadů
Luční porosty v pramenné oblasti Bělé tvoří jedinečnou lokalitu rašeliniště přechodového až vrchovištního typu v geomorfologickém celku Drahanské vrchoviny. Nelze se proto divit, že po léta tato oblast přitahovala botaniky a ochranáře přírody.
Zámek Kunštát
Zámky a letohrádky
Moravský kras
Jeden z nejstarších moravských hradů, postupně přestavěn na renesanční a barokní zámek. Interiéry objektu, zařízené původním mobiliářem, seznamují návštěvníky s kulturou bydlení posledních šlechtických majitelů. Hodnotný komplex zámeckých budov je obklopen parkem, zřízeným v 17. století a ve století následujícím rozšířeným na celé zámecké návrší. Součástí zámeckého parku je i unikátní psí hřbitov.
Zámek Lysice
Zámky a letohrádky
Moravský kras
Barokní stavba na místě renesanční vodní tvrze, upravovaná ještě počátkem 19.století, vyniká skvostnými a bohatě zařízenými interiéry. Ty představují návštěvníkům životní prostředí a styl přední moravské hraběcí rodiny Dubských z Třebomyslic.
Bohaté sbírky, pořízené hlavně v 19.století obsahují především nábytek, sklo, porcelán, obrazy, dále pak vzácnou sbírku zbraní, dvě knihovny, předměty dovezené z Orientu a pororuhodnou sbírku historických střeleckých terčů. Od června do září je také možnost navštívit ojedinělou zámeckou zahradu s promenádní kolonádou a dále pak interiér sala terreny. Součásti prohlídky zahrady je také návštěva oranžerie a zámeckého zahradnictví z 2.poloviny 19.století.
Naučná stezka: Památky židovského města
Turistické trasy
Moravský kras
Židovské ghetto vzniklo patrně v 15. století, další doklady pocházejí z 1. pol. 16. stol. Tehdy zde vznikla rozvinutá židovská obec, která čítala r. 1589 asi 148 členů ve 25 rodových domech. Maximum dosáhla židovská obec r.1857, kdy zde žilo 1810 Židů, domovské právo zde mělo 2018 Židů. Za 1. republiky zde žilo necelých 400 Židů. Roku 1942 byli odvlečeni do koncentračních táborů, z nichž se vrátilo jen 14 osob.
Židovská obec v Boskovicích byla jednou z největších na Moravě. Byla známá jako středisko významných talmudistů, nejznámější z nich byl Šamuel ha-levi Kolin, autor spisu Machcít ha-šekel.
Boskovičtí Židé se živili zejména obchodem, ale v 19. stol. se stali zakladateli moderní průmyslové výroby. Mnozí boskovičtí Židé se proslavili jako vědci, lékaři, talmudisté, spisovatelé, herci či zpěváci.
