HORNOKVILDSKÉ SLATĚ
CHKO a rezervace
Šumava
Kam na výlet?
Hornokvildské slatě jsou rozsáhlým klidovým územím při severozápadním okraji jihočeské části NP Šumava. Rozkládají se v prostoru mezi Kvildou, Horskou Kvildou a Zhůřím. V těsném sousedství obce Zhůří se rozkládá Zhůřská slať, u Horské Kvildy se nachází Horskokvildská slať a pod západním svahem Přilby (1.219 m) je těžko přístupná slať Mezilesní. Územím prochází trasa zelené značky z Horské Kvildy do Kašperských Hor, modrá značka z Churáňova na Horskou Kvildu a žlutá, spojovací, ze Zlaté Studny na Zhůří.
www.jiznicechy.org/cz/
Boubínský prales
CHKO a rezervace
Šumava
Kam na výlet?
Nedaleko vrcholu Boubína se rozprostírá komplex původního jedlobukového porostu s příměsí smrčin, známý jako Boubínský prales. Tento prastarý les zde byl zachován přičiněním lesmistra Johna. Tehdejší majitel zdejšího panství, kníže Jan Adolf Schwarzenberg, vyhověl jeho naléhání a v roce 1858 rozhodl, aby část lesních porostů o rozloze 150 ha byla vyjmuta z normálního lesního hospodaření a stala se tak po Žofínském pralese a Hojné Vodě další pralesní rezervací v Čechách.
Černé jezero
CHKO a rezervace
Šumava
Výlety s dětmi
je největší (18,5 ha), nejhlubší (39,5 m) a nejníže položené (1008 m) šumavské jezero. Za své jméno vděčí okolním lesům, odrážejícím se ve vodní hladině.
Ledovcové jezero leží na území CHKO Šumava 4 km severozápadně od Špičáku. Vzniklo ve čtvrtohorách, kdy byla Šumava zčásti pokryta ledovci. Kuriozitou je vodní elektrárna, která je nejstarší přečerpávací elektrárnou u nás Elektrárna byla vybudována v letech 1929 - 1930 podle studií technického rady Zemského úřadu v Praze ing. Karla Koseka, autorem projektu byl ing. František Pech. Elektrárna je umístěna v údolí řeky Úhlavy v nadmořské výšce 728 m a využívá spádu 274 m. Elektrárna, která je stále v provozu, je chráněnou technickou památkou (veřejnosti nepřístupná )
Antýgl
Lidová architektura
Šumava
Bývalý královácký dvorec na řece Vydře pod vrchem Antýgl (Sokol - 1253 m) leží mezi obcemi Srní a Modrava, na území Národního parku Šumava.
Naučná stezka Jezerní slať
Přírodní zajímavosti
Šumava
Tipy na výlety
Tato ministezka prochází částí přírodní rezervace nedaleko obce Kvilda. Měří pouze 200 m, jsou na ní umístěny 2 infopanely seznamující s rostlinstvem a klimatickými podmínkami rašeliniště. Přístup na stezku je ze silnice Kvilda - Horská Kvilda od parkoviště. Je určena výhradně pro pěší a podél poválkového chodníku je umístěno několik jmenovek nejvýznačnějších rostlin. Na počátku chodníku stojí vyhlídková věž, ze které je pěkný výhled do celého rašeliniště.
www.sumavaregion.cz/
TŘÍJEZERNÍ SLAŤ
Přírodní zajímavosti
Šumava
Výlety s dětmi
Asi 3 km severozápadně od Modravy se na ploše 5 ha rozkládá vrchovištní rašeliniště pojmenované podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů.
Rašeliništěm prochází po povalovém chodníku trasa krátké okružní naučné stezky s jedenácti zastaveními. Asi dvousetmetrová stezka vede po dřevěném chodníku vnitřkem Tříjezerní slatě.
Na zajímavá místa upozorňují informační tabule, jejichž texty přibližují návštěvníkům vegetaci šumavských smrčin, seznamují je s povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením. Stezka byla zřízena v roce 1978.
Slať je přístupná pro cyklisty i pěší po trase žluté značky od parkoviště pod Antýglem. Asi 1 km vede trasa po červené značce, pak přechází na žlutou, která návštěvníka asi po 3 km přivede do Tříjezerní slatě. Odtud může pokračovat po cyklostezce na červenou značku (asi 1 km), která jej dovede přes osady Vchynice-Tetov a Modravu zpět na Antýgl (6 km).
Přírodní rezervace Povydří
Přírodní zajímavosti
Šumava
Podél toku Vydry byla v úseku mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou zřízena naučná stezka, která na sedmi kilometrech své trasy seznamuje na dvanácti zastaveních návštěvníky se zajímavými místy tohoto divokého a pro turisty velmi atraktivního údolí, na jehož ochranu zde byla zřízena přírodní rezervace.
Řeka v této části toku tvoří v balvanitém řečišti mohutné peřeje a dlouhé kaskády, k vidění jsou v kamenech vymleté obří hrnce, nad řečištěm se tyčí mohutné skalní masivy s viklany, na srázech údolí jsou četná kamenná moře.
Mezi zajímavosti Povydří patří i Vchynicko-Tetovský plavební kanál, který odbočuje z Vydry u Modravy a ústí do Křemelné asi 2 km západně od Čeňkovy Pily.
Výchozími místy pro procházku Povydřím jsou Čeňkova Pila a Antýgl. Dalším východiskem může být i Srní, odkud je přístup lesní stezkou k Vydře.
Schwarzenberský kanál
Přírodní zajímavosti
Šumava
Výlety s dětmi
Z osady Jelení vrchy nedaleko Nové Pece se dostaneme k unikátnímu vodnímu dílu Schwarzenberský kanál. Byl vybudován v letech 1789 – 1822 a na své trase má řadu drobných technických zajímavostí. Dílo projektoval schwarzenberský lesní inženýr – rodák z Chvalšin Josef Rosenauer. Celý kanál měří 44 km včetně smyků a regulované části potoka Zwettlbach 89,7 km. Sloužil ke splavování palivového a stavebního dřeva ze Šumavy do Vídně. Klády mohly mít až 24 m.
V současné době byly na Schwarzenberském kanálu obnoveny ukázky plavení dříví a poskytují nevšední zážitky, zábavu i ponaučení pro návštěvníky Šumavy.
TŘÍSTOLIČNÍK
Přírodní zajímavosti
Šumava
Kam na výlet?
Vrcholek Třístoličníku (1.311 m) vystupuje z pohraničního hřebene Šumavy západně od Trojmezné asi 10 km západně od Nové Pece. Vede přes něj státní hranice mezi Českou Republikou a Spolkovou Republikou Německo. Na vrcholku je na zajímavé skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s velmi pěknými výhledy zejména do Německa. Dobře jsou odtud vidět Alpy. Vrch dostal název podle toho, že kamenné bloky, které jsou seskupeny v trojici u vrcholku, vymodelovalo zvětrávání do podoby skalních věžiček s miskovitými prohlubněmi, jimiž připomínají trůny. Podle pověsti na nich sedávali v dávné minulosti králové Bavor, Rakouska a Čech a radili se o průběhu státních hranic. Na vrcholku je na německé straně hotel s restaurací a prodejnou suvenýrů. U úpatí vrchu byl postaven památník staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu Josefu Rosenauerovi. Trasa plavebního kanálu vede právě okolo tohoto místa, které je přístupné po trase hřebenové turistické stezky z Nového Údolí. Přístup k vrcholu Třístoličníku je možný po červeně značené trase hřebenové cesty vedoucí z Nového Údolí (asi 4 km jižně od Stožce) přes Třístoličník (asi 7 km) a Trojmeznou na Plechý. Výstup na vrchol vede po lesní stezce, která začíná nedaleko Rosenauerova pomníku, téměř přímo po spádnici a je značně namáhavý.
Jezero Laka
Přírodní zajímavosti
Šumava
Výlety s dětmi
Jezero Laka je nejvýše položeným a zároveň také nejmenším z osmi šumavských ledovcových jezer (na české straně jsou to ještě jezera Černé, Čertovo, Plešné a Prášilské jezero).
Leží na svahu hory Plesná (Debrník, německy Lackenberg, 1.337 m) poblíž hranice s Německem v nadmořské výšce 1.096 m asi 10 km jihovýchodně od Železné Rudy. Na některých starších mapách bývá uváděno též pod názvem Pleso.
Jezero má tvar protáhlého obdélníka. Napájeno je dvěma potoky, odvodňováno je Jezerním potokem do Křemelné. Oproti ostatním šumavským jezerům má největší sběrnou oblast vody (1.346 km čtverečních). Rozloha samotného jezera je 2,78 ha, obvod měří 870 m. Největší hloubka vody je 3,9 m. Pro jezero Laka jsou charakteristickým znakem, kterým se liší od ostatních ledovcových jezer na Šumavě, plovoucí rašelinné ostrůvky.
Jezero je přístupné po modré turistické značce z parkoviště v Nové Hůrce (asi 5,5 km), nebo ze Železné Rudy po zelené na Debrník, z níž po 1 km odbočuje červená až k jezeru (asi 15 km).
PLECHÝ
Přírodní zajímavosti
Šumava
Nejvyšší hora české části Šumavy (1.378 m) leží asi 14 km západně od Horní Plané a asi 8 km jihozápadně od Nové Pece na státní hranici ČR s Rakouskem. Hora přitahuje návštěvníky řadou zajímavostí. Nejatraktivnější je ledovcové Plešné jezero, které nebylo řadu let přístupné veřejnosti. Na svahu nad jezerem stojí 14,5 m vysoký památník spisovatele a básníka Adalberta Stiftera, který mu zde, v obtížně přístupném srázu nad jezerem, postavili šumavští kameníci na místě, odkud rád vyhlížel do kraje. Na jižním úbočí Plechého se tyčí do výše 211 metrů skalní stěna karu Plešného jezera. Jedná se o významný geomorfologický útvar, který je jednou z nejcennějších součástí zdejší přírodní rezervace. V blízkosti "hráze" (karového prahu) Plešného jezera se rozprostírá rozsáhlé kamenné moře tvořené mohutnými, mrazovým zvětráváním rozpukanými balvany hrubozrnné plöckensteinské žuly.
Po severním úbočí Plechého vede trasa Schwarzenberského plavebního kanálu, který je přístupný od osady Jelení, kde kanál prochází podzemním tunelem se dvěma zajímavými portály. Přístup k vrcholu Plechého je možný po červeně značené hřebenové trase z osady Nové Údolí (4 km jižně od Stožce) přes Třístoličník, Trojmeznou a Trojmezí (15 km - asi 5 hod.). Z Plechého je možné pokračovat po žluté sestupem k Plešnému jezeru. Odtud je možné pokračovat po zelené do osady Jelení nebo po zelené s napojením na modrou do Nové Pece.
www.jiznicechy.org/cz/
Trojmezná hora
Přírodní zajímavosti
Šumava
Na státní hranici České republiky se Spolkovou republikou Německo leží významný 1.361 m vysoký šumavský vrchol Trojmezná. Jedná se o dvouvrcholovou horu, jejíž vyšší vrchol leží na území ČR a nižší, známý jako Bayerischer Plöckenstein (1.358 m), již na území SRN.
Trojmezná je součástí šumavského pohraničního hřebene. Z jejího vrcholku jsou velmi pěkné výhledy zejména na Alpy. Na jejích svazích jsou četná kamenná moře. Většina území hory je součástí přírodní rezervace Trojmezná hora.
Nedaleko vrcholu leží snad nejznámější místo celého pohraničního hřebene známé jako Trojmezí (Dreieckmark). Místo, kde se setkávají hranice ČR, Rakouska a SRN, leží ve výšce 1.321 m nad mořem a je označeno mezníkem s názvy a státními znaky jednotlivých států.
Přístup k vrcholu Trojmezné je možný po červeně značené hřebenové turistické stezce z Nového Údolí (asi 4 km jižně od Stožce) vedoucí přes Třístoličník a Trojmeznou (asi 10 km) na Plechý.
Vojenský prostor Boletice
Přírodní zajímavosti
Šumava
V těsné blízkosti vesničky Pernek se rozprostírá unikátní území o rozloze 22 tis. ha s původní a neporušenou přírodou, kde se vyskytuje mnoho ohrožených rostlin a živočichů. Celá oblast je z pohledu zachovalosti přírody velmi cenná, což potvrzuje její zařazení do seznamu NATURA 2000. V roce 2006 zde bylo pro turisty, pro cyklisty a v zimním období i pro běžkaře zpřístupněno cca 40 km velice atraktivních turistických tras.
Pomník Adalberta Stiftera
Rozhledny a vyhlídky
Šumava
Rozhodneme-li se pro výstup na Plechý strmou a náročnou žlutě značenou stezkou, nemůžeme minout 14,5 m vysoký žulový pomník Adalberta Stiftera (básníka Šumavy), rodáka z Horní Plané, kde má i rodný domek. Každému kdo zdolá náročné stoupání je odtud dopřán jeden z nejkrásnějších šumavských výhledů na okolní krajinu.
Plešné jezero
Přírodní zajímavosti
Šumava
Na jedno z pěti šumavských jezer, které se nachází pod vrcholem Plechý v 1. zóně NP Šumava se dostaneme nejlépe z parkoviště v Nové Peci. Při výstupu Jezerní stezkou přecházíme tzv. Kamenné moře, vytvořené mrazovým zvětráváním obrovských žulových balvanů. Projdeme-li Kamenné moře, otevře se před námi průzračná plocha Plešného jezera a přímo nad ním 330 m vyskoká jezerní stěna. Okolní horské smrčiny jsou staré až 300 let.
