Holašovice, rezervace historické vesnice
Lidová architektura
UBYTOVÁNÍ JIŽNÍ ČECHY
Jihočeská vesnice ze 13. stol. je považována za perlu selského baroka. Kolem rybníka uprostřed návsi se řadí jednotlivé statky, celkem 22 budov s malovanými barokními štíty a zahradou za stavením. Rybník sloužil k chovu ryb. Celá tato oblast je dodnes známa svým rybníkářstvím. Obec je živoucí připomínkou selské tradice, tak jak ji známe např. z nejslavnější české opery "Prodaná nevěsta". Vesnice se ostatně představila ve filmové verzi opery.
Holašovice leží 14,5 km západně od Českých Budějovic.
ŘEKA BLANICE
Vodní plochy a toky
UBYTOVÁNÍ JIŽNÍ ČECHY
Řeka Blanice je pravostranným přítokem Otavy, do které se vlévá nedaleko obce Putim asi 5 km jižně od Písku. Pramení na severním svahu Knížecího Stolce (1.226 m) ve výšce 960 m nad mořem asi 15 km jihozápadně od Volar.
Na horním toku protéká kopcovitou krajinou s četnými hluboko zaříznutými kaňonovitými údolími. Jedno z nejpěknějších se zachovalo pod zříceninou hradu Hus. V úseku mezi Arnoštovem a Blanickým mlýnem zde byla k ochraně řeky i jejího okolí vyhlášena národní přírodní rezervace Horní Blanice.
Nedaleko Záblatí se do Blanice vlévá Cikánský potok. U Husince byl tok řeky přehrazen hrází Husinecké přehrady, za níž vzniklo jezero sloužící jako zásobárna pitné vody pro Prachatice.
Na středním toku se údolí Blanice rozevírá a stává se mělčím. Řeka zde protéká Strunkovicemi nad Blanicí a Bavorovem. Dolní tok plyne již zcela otevřenou krajinou až k soutoku s Otavou. Významnými místy na jejím dolním toku jsou města Vodňany a Protivín.
BUŠKŮV HAMR
Muzea
UBYTOVÁNÍ JIŽNÍ ČECHY
Buškův hamr se nachází necelý 1 km jihozápadně od Trhových Svinů na toku Klenského (na středním toku též Dluhošťského, později Svinenského) potoka.
Hamr byl založen v roce 1870 v sousedství kostního mlýnu, který vyráběl z kostí potaš pro skláře a mydláře. Od přelomu 18. a 19. století sloužil hlavně k výrobě hospodářského nářadí a později se zde vyráběly i kolíky k cirkusovým stanům. Původně byly výrobky zhotovovány z kujného surového železa, později se zde zpracovával odpadový železniční materiál. Hamr fungoval až do roku 1950. Rekonstrukce do současné podoby proběhla v letech 1990 - 1995.
Buškův hamr je funkční technickou památkou. Celé zařízení je poháněno třemi vodními koly, která uvádějí do chodu buchar, brus a dmychadla u výhně. Součástí expozice je i kolekce originálního kovářského nářadí.
V bývalé obytné části je umístěna výstava lidového nábytku z Doudlebska
DOBRÁ VODA u Českých Budějovic
Církevní stavby
UBYTOVÁNÍ JIŽNÍ ČECHY
Bývalé lázně nad pramenem léčivé vody daly jméno obci Dobrá Voda ležící na východním okraji Českých Budějovic. Víska je v dosahu městské hromadné dopravy asi 3 km od města v nadmořské výšce 445 m.
Dobrovodský kostel Bolestné Panny Marie je jednou z nejhodnotnějších církevních barokních staveb jižních Čech. Byl postaven v letech 1733 - 1735 podle plánů K. I. Dienzenhofera na elipsovitém půdorysu s nízkou hranolovou věží. Fresková výzdoba je dílem V. V. Reinera z doby stavby. V kostele je hodnotné soudobé zařízení.
DRAHENICE
Zámky
UBYTOVÁNÍ JIŽNÍ ČECHY
Ves Drahenice leží ve výšce 495 m asi 5 km jižně od Březnice a asi 15 km severně od Blatné v okrese Příbram.
Její historie zasahuje do 13. století. Bývala zde tvrz, na níž sídlil na přelomu 14. a 15. století Jan Brus z Kovářova (pravděpodobně otec jednoho z kronikářů té doby, Bartoška z Drahenic). Mezi další majitele patřili od 17. století Valdštejnové. V 17. století byla tvrz přebudována na zámek a byla k ní přistavěna kaple. V 18. století patřil zámek Nosticům a po nich byla majitelkou Anna, kněžna Lobkovicová.
Nejvýznamnější památkou Drahenic je renesanční zámek s anglickým parkem. Vyniká zejména jeho zadní část s hranolovou věží zakončenou ojedinělou bání.
Ve vsi je několik statků s prvky jihočeského selského baroka na fasádách nebo vstupních branách.
Elinka – nostalgické jízdy historickým vláčkem
Technické zajímavosti
UBYTOVÁNÍ JIŽNÍ ČECHY
Bechyňská železnice je dílem známého elektrotechnika a vynálezce Františka Křižíka. O vzniku svého velkolepého díla, první elektrifikované trati Království Českého v tehdejším Rakousko-Uhersku, zaznamenal sám autor: „Firma Fr. Křižík navrhla již r. 1893 elektrický pohon pro místní dráhu z Cartlí přes Vyšší Brod a Lučovice na Lipen… .kterážto žádost však vynesením c.k. ministerstva obchodu 8. března 1893 byla zamítnuta… Pravou křížovou cestou snah po železničním spojení lze nazvati snahy za uskutečnění dráhy Tábor-Bechyně-Vltavotýn vedoucí.“ zůstává v provozu dodnes, v letní sezóně se zde konají oblíbené nostalgické jízdy.
ZŘÍCENINA HRADU LANDŠTEJN
Hrady/zříceniny
UBYTOVÁNÍ JIŽNÍ ČECHY
Zřícenina hradu Landštejna je nejrozsáhlejší a nejlépe dochovanou zříceninou románského hradu v českých zemích. Hrad byl vybudován na žulovém vrchu ve výšce 665 m nad mořem asi 10 km východně od Nové Bystřice poblíž místa, kde se setkávají hranice Čech, Moravy a Rakouska, aby chránil hranice a obchodní stezku.
Založení hradu se datuje do 13. století. V jeho historii se na něm vystřídala celá řada majitelů. Menšími přestavbami procházel sice již od konce 14. století, ale větších změn se dočkal až ve století šestnáctém, kdy byl rozšířen a nově opevněn. Díky dvojitým hradbám se tak Landštejn stal jedním z největších hradů u nás. Byl obýván do 18. století, avšak v roce 1771 byl zapálen bleskem a zcela vyhořel. Od té doby pustl až do zahájení rozsáhlé rekonstrukce v sedmdesátých letech 20. století, po níž byl hrad opět zpřístupněn veřejnosti.
Zřícenina je přístupná ze Starého Města pod Landštejnem (na silnici Nová Bystřice - Slavonice) po odbočce vedoucí přímo k hradu nebo po červeně značené stezce (asi 4 km). Okolo zříceniny prochází také modrá značka z Nové Bystřice (asi 4 km) do Českého Rudolce (13 km).
ZÁMEK ČERVENÁ LHOTA
Zámky
UBYTOVÁNÍ JIŽNÍ ČECHY
Zámek Červená Lhota je jedním z nejznámějších renesančních zámků v Čechách. Je postaven na skalnatém ostrůvku v rybníčku ve stejnojmenné vsi 8 km severně od Kardašovy Řečice. Původně na místě nynějšího zámku stávala od 14. století tvrz, která byla v 16. století přestavěna do dnešní zámecké podoby. V 17. století byl zámek upraven barokně. Z tohoto období pochází také jeho název, Červená Lhota, dříve Nová. Své nové jméno získal zámek zřejmě podle barvy zámeckého zdiva či nové střešní krytiny. Ve druhé polovině 19. a na začátku 20. století prošel ještě novogotickou a novorenesanční přestavbou.
V průběhu staletí se zde vystřídala celá řada majitelů.
Do zámečku, který byl původně zařízen jen jako letní sídlo, se ze břehu rybníka vchází po kamenném mostě, jenž nahradil původní dřevěný padací most. Okolo je zámecký park, na břehu rybníka stojí rodinná hrobka posledních majitelů - Schönburgů (původně zámecká kaple) ze 16. století.
ZÁMEK HLUBOKÁ NAD VLTAVOU
Zámky
UBYTOVÁNÍ JIŽNÍ ČECHY
Zámek Hluboká nad Vltavou je jedním z nejznámějších a nejzdobnějších českých zámků. Je považován za nejkrásnější obytné panské sídlo v Čechách. Tyčí se 10 km severně od Českých Budějovic na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou ve stejnojmenné obci, původně pojmenované Podhradí, která koncem 19. století přejala jméno zámku. Na místě zámku původně stál královský hrad založený v první polovině 13. století. Z něho se dochovala do současnosti jen strážní věž v jádře nejvyšší zámecké věže. V 15. století se Hluboká stala centrem vznikající rybníkářské oblasti. Tehdy byl založen i nedaleký rybník Bezdrev, dnes známé rekreační místo. V 16. století rozvoj hradu pokračoval, byl vybudován vodovod přivádějící vodu z Vltavy, v podhradí byly založeny obory Stará (1.542 ha) a Poněšická (1.581 ha). Koncem 16. století byl hrad přestavěn Baltazarem Maggim na renesanční zámek. Počátkem 18. století byl zámek přestavován podruhé, tentokrát barokně A. E. Martinellim. Byl také připojen skleník zimní zahrady a rozsáhlý anglický park. Do současné podoby byla Hluboká upravena v období vrcholného romantismu v letech 1839 - 1871 vídeňským architektem F. Beerem ve stylu tzv. tudorské gotiky po vzoru anglického královského zámku ve Windsoru.
KARDAŠOVA ŘEČICE
Turistické trasy
UBYTOVÁNÍ JIŽNÍ ČECHY
Městečko Kardašova Řečice leží na západním okraji okresu Jindřichův Hradec asi 10 km severozápadně od okresního města v nadmořské výšce 439 m. Původní trhová ves je připomínána již ve 13. století. Na okraji pozdějšího městečka stával strážní hrad, který byl v období husitských válek pobořen a postupem času rozebrán. Dnes jej připomíná pouze zbytek valu a příkop.
Obec byla původně nazývána Řečicí. Přívlastek "Kardašova" byl k názvu připojen až v 16. století podle nedalekého rybníka toho jména (kardaš = turecky bratr).
Zajímavostí městečka je kostel svatého Jana Křtitele, jehož základ je ve starém románsko-gotickém chrámu. Chrám byl v roce 1380 rozšířen a v letech 1545 - 1580 upravován. Je to jednolodní stavba s renesanční hranolovou věží s ochozem a cibulovou bání.
V obci stojí také barokní zámeček, postavený v první polovině 18. století.
Upomínkou na život zdejší židovské komunity je židovský hřbitov, který se nachází asi 1 km jižně od městečka. Byl založen ještě před rokem 1650, nejstarší zachované náhrobky jsou z 18. století. Na náměstí stojí pomník básníka Boleslava Jablonského z roku 1886.
NOVÁ BYSTŘICE
Turistické trasy
UBYTOVÁNÍ JIŽNÍ ČECHY
Nová Bystřice je nevelké městečko ležící 15 km jihovýchodně od okresního města Jindřichův Hradec poblíž státní hranice s Rakouskem v nadmořské výšce 588 m. Nedaleko obce je silniční hraniční přechod do Rakouska. Původní obec ležela asi 1 km od dnešního městečka při obchodní cestě a je připomínána již roku 1188. Patřila pánům z Landštejna, kteří zde založili hrad. Již v roce 1341 získala Bystřice od krále Jana Lucemburského městská práva. Roku 1420 bylo město i s hradem vypáleno husity v takové míře, že muselo být téměř celé nově vybudováno. Z té doby také pochází nynější označení Nová Bytřice.
V centru obce je protáhlé náměstí s barokní kašnou a mariánským sloupem Nejsvětější Trojice.
Zámek v blízkosti náměstí býval původně gotický hrad, který byl počátkem 17. století přestavěn na renesanční zámek a později byl ještě barokně rozšířen.
Původně gotický kostel svatého Petra a Pavla v 17. století vyhořel a byl přestavěn do dnešní barokní podoby. Nástěnné malby v kostele pocházejí z první poloviny 14. století.
Na jižní straně města jsou zachovány zbytky městského opevnění.
Ve městě začíná trať úzkokolejné železnice, vybudované koncem 19. století, která vede do Jindřichova Hradce a dále do Obrataně.
ZÁMEK TELČ
Zámky
UBYTOVÁNÍ JIŽNÍ ČECHY
Zámek Telč stojí u náměstí v centru města Telče, které je městskou památkovou rezervací a patří do Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Zámek byl původně založen jako gotický hrad ve druhé polovině 14. století. Jeho jádro tvořily palác a kaple, budované kolem dnešního tzv. Malého dvorku do tvaru písmene L. Hrad měl především obranný charakter. Byl opevněn hradbami a příkopem i proti městu. Ve druhé polovině 16. století sídlil na telčském hradě Zachariáš z Hradce, který jej dal přestavět a rozšířit do zámecké podoby. Byla přistavěna kaple Všech Svatých, kolem zámku byl vybudován rozlehlý park. Vzniklo tak rozsáhlé reprezentativní renesanční sídlo. Z tohoto období pochází také vzácná sgrafitová výzdoba některých místností.
Nejvýznamnějšími majiteli byli páni z Hradce, Lichtenštejnové a Podstatští z Prusínovic, kteří přijali erb Lichtenštejnů.
Největší zajímavostí zámku jsou renesanční sály s dřevěnými kazetovými stropy ze 16. století. V dochovaném interiéru se nachází také cenný mobiliář a sbírka palných zbraní ze 17. století.
V zámeckých prostorách je umístěna Galerie Jana Zrzavého a pobočka vlastivědného Muzea Vysočiny s velkým mechanickým betlémem a s bohatými národopisnými, archeologickými a historickými sbírkami.
ZÁMEK DAČICE
Zámky
UBYTOVÁNÍ JIŽNÍ ČECHY
Empírový Nový zámek v Dačicích je větším a mladším ze dvou dačických zámků. Oba dva dačické zámky vznikly přibližně ve stejnou dobu. Renesanční Starý zámek pochází z let 1572 - 1592 a v současnosti slouží jako radnice.
Původně také renesanční Nový zámek si nechal postavit tehdejší majitel panství Oldřich Krajíř z Krajku v roce 1591. Zámek však později dvakrát vyhořel, a tak jej soudobý vlastník nechal v roce 1732 barokně přestavět. Dnešní empírová podoba pochází z první poloviny 19. století.
V průběhu staletí se zde vystřídala celá řada majitelů.
Zámeckým čtyřkřídlím je uzavřeno čtvercové nádvoří, kolem zámku se rozprostírá rozlehlý anglický park s jezírkem a s okrasnými dřevinami, upravený na přelomu 18. a 19. století.
V interiérech zámku je cenný nábytek, je zde umístěna velká knihovna čítající téměř 30.000 svazků a rozsáhlé přírodovědné sbírky.
CHÝNOVSKÁ JESKYNĚ
Jeskyně
UBYTOVÁNÍ JIŽNÍ ČECHY
Přírodní rezervace Chýnovská jeskyně se nachází asi 3 km severovýchodně od městečka Chýnova, které leží 10 km východně od Tábora. Tato vápencová jeskyně je nejstarší zpřístupněnou a zároveň jednou z největších na našem území.
Byla objevena roku 1863. Vznikla výmolnou činností vody v krystalických vápencích v jižním svahu Pacovy hory v Pacovské pahorkatině. Jeskynní prostory s několika jezírky jsou v různých výškových úrovních, největší hloubka je 37 m. Nejníže položenou částí jeskyně protéká v délce 100 m podzemní potůček. V 80. letech dvacátého století byl objeven pod vodní hladinou dóm dlouhý asi 100 m a hluboký okolo 30 m. Hloubka známých prostor tak dosáhla 81 m.
V jeskyni zcela chybí krápníková výzdoba, pro vápencové jeskyně tak typická. Na rozdíl od nich vyniká Chýnovská jeskyně velkou modelací prostor vytvořených proudící a výmolnou činností vody a barevností stěn způsobenou střídáním bílých, žlutých a hnědých mramorů s amfibolity, které vytváří na stěnách kruhové útvary zvané oka.
Délka prozkoumaných chodeb se pohybuje okolo 1200 m, z toho je veřejnosti zpřístupněno asi 220 m.
Chýnovská jeskyně je největší známé přezimoviště netopýra řasnatého u nás.
KLÁŠTER
Církevní stavby
UBYTOVÁNÍ JIŽNÍ ČECHY
Malá víska Klášter leží asi 10 km východně od Nové Bystřice v okrese Jindřichův Hradec v blízkosti státní hranice s Rakouskem ve výšce 650 m n.m.
Ve obci stával původně klášter paulánů s kostelem, založený roku 1491 při pramenech, které byly považovány za léčivé. V roce 1533 byl komplex i s mnichy zapálen a zničen sektou tzv. novokřtěnců, byl však obnoven v roce 1626. Definitivně jej zrušil Josef II. v roce 1785. Budovy kláštera byly odstraněny v 50. letech dvacátého století, zůstala zachována jen tzv. Červená chodba přiléhající ke kostelu.
Ke klášteru patřil monumentální kostel Nejsvětější Trojice, jedna z nejvýznamnějších raně barokních staveb v jižních Čechách. Byl znovu postaven v letech 1668 - 1682 na půdoryse obdélníka. Jednolodní chrám má pět párů postranních kaplí a hranolovou věž.
V kostele je hodnotné raně barokní vybavení. Hlavní oltář vytvořil roku 1678 vídeňský truhlář K. Zeller. Bohatá štuková výzdoba je z roku 1675.
Kromě kostela je veřejnosti přístupná i část původních podzemních chodeb.
