Znojemském podzemí

Hrobky a hřbitovy

Znojemsko, Mikulovsko

Výlety s dětmi




Znojemském podzemí patří k unikátním historickým památkám nejen v Česku, ale i v rámci střední Evropy. Turistům je zpřístupněna soustava sklepů a chodeb, budována pravděpodobně mezi 14. a 15. stoletím. Podzemní sklepy a chodby byly využívány k uložení a ke skladování potravin.

V době, kdy bylo Znojmo jednou z hraničních pevností, se chodby staly součástí pevnostního systému města. Při budování téměř 12 km chodeb bylo vytěženo okolo 50 až 55 tisíc metrů krychlových skály. Ve znojemském podzemí můžete od března 2009 navštívit novou prohlídkovou expozici, která je věnovaná pohádkovým a hororovým postavám.

Nově, mimo klasickou prohlídkovou trasu, čeká na návštěvníky podzemí překvapení: těšit se můžete na pohádkové postavy, alchymistickou dílnu, oživlé skály, netopýry, či ukázku vězeňských kobek.

Zřícenina hradu Lichnice

Hrady a zříceniny

Železné hory

Výlety s dětmi
Mohutný skalnatý ostroh, nacházející se asi 15 kilometrů východně od Čáslavi poskytl svou výhodnou polohu se strmými srázy opevněnému hradišti již někdy v druhé polovině 12. století. Na stejném místě vznikl později kamenný hrad, nazývaný nejdříve Lichtemburk a až později Lichnice. Stavitelem hradu byl Smil z Lichtemburka, který se společně se svým králem Přemyslem Otakarem II. zúčastnil roku 1260 vítězné bitvy u Kressenbrunu a který pro krále vykonával různá diplomatická poslání. V období před rokem 1333 získal hrad výměnou král Jan Lucemburský. Jeho syn, král Karel IV. zařadil Lichnici mezi královské hrady, které neměly být dávány do zástavy, což potvrzuje její velký význam.
V době husitských válek usilovaly o hrad obě válčící strany, tj. přívrženci krále Zikmunda i husité. Východočeští sirotci (tak se nazývali husité ve východních Čechách po smrti vojevůdce Jana Žižky) obléhali Lichnici přes rok, než se posádka na podzim 1429 vzdala a využila možnost volného odchodu.
V únoru 1469 přispěla posádka hradu k odražení zákeřného vpádu uherského krále Matyáše Korvína do Čech. Roku 1490 vykoupil lichnické panství král Vladislav II. Jagelonský a daroval ho dědičně Mikuláši Trčkovi z Lípy. Doba vlády Trčků na Lichnici znamenala povznesení a rozvoj hradu. Byly vystavěny předsunuté hradby, před kterými ještě navíc vzniklo městečko zvané Podhradí se samostatným opevněním. Roku 1637 převzal celé panství císař Ferdinand II. a byla zde umístěna vojenská posádka. Ta hrad udržela, třebaže se v roce 1646 podařilo Švédům zradou zajmout jejich velitele. O dva roky později, po podepsání míru, kterým skončila třicetiletá válka, vydal císař Ferdinand III. rozkaz zbořit hrady, které by se mohly stát opěrnými body nepřítele. Bohužel, tento rozkaz byl na Lichnici splněn a třebaže neznamenal přímo zkázu hradu, způsobil jeho pozvolný úpadek a pozdější zpustnutí této kdysi hrdé pevnosti.

Muzeum venkovského života před průmyslovou revolucí

Skanzeny

Frýdlantsko

V muzeu venkovského života je možné si udělat obrázek o době před průmyslovou revolucí. Muzeum je spolu s větrným mlýnem součástí projektu Žijící skanzen Jindřichovice.
Muzeum mapuje historický vývoj Frýdlantska a Jindřichovic po geologické, vegetační i civilizační stránce. Dále vysvětluje současné aktivity jindřichovického obecního úřadu, jako je větrná elektrárna, výtopna na biomasu, nebo recyklační středisko. Najdeme zde exponáty od velkých strojů, až po nádobí, s podrobným popisem účelu jejich použití.
Samostatnou expozici tvoří větrný mlýn, který je možno prohlédnout si včetně spuštění.
Muzeum sídlí v opraveném historickém statku. Naučná stezka zavede návštěvníky například k větrným elektrárnám, ekologickému a informačnímu centru a výrobcům místních produktů.
Výklad v cizím jazyce: němčina, polština
Texty v cizím jazyce: němčina, polština
Restaurace - vzdálenost (m): 1000
Služby a vybavení: parkoviště, parkoviště pro autobusy, úschovna zavazadel (šatna), restaurace, WC, prodej upomínkových předmětů, vstup se psy

Česká poštovna

tel: 381 273 122

Muzea a galerie

Česká Sibiř

Provoz „staré“ České poštovny z nejvyššího vrcholu České republiky v Krkonoších byl obnoven na nejvyšším vrcholu Středočeské pahorkatiny na Javorové skále, oblasti nazývané jako „Česká Sibiř“.

Z vrcholu Sněžky byla Česká poštovna demontována a převezena začátkem června 2009 do areálu Campu Javorová skála, kde byla také znovu po více než 100 letech znovu postavena.

Slavnostním zahájením dne 29. srpna 2009 byla poštovna opětovně uvedena do provozu. Kromě poštovní služby je pro návštěvníky připravena mála expozice z historie poštovny, možnost posezení u občerstvení nebo zakoupení suvenýrů.

Tvrz Svojšice

Hrady a zříceniny

Železné hory

Výlety s dětmi
Mohutná zřícenina gotické věžové tvrze Svojšice se nachází ve stejnojmenné obci asi 4,5 km po červené turistické z Heřmanova Městce. Svojšice jsou proslaveny především festivalem Svojšický slunovrat.
Záznamy v zemských deskách říkají, že tvrz byla založena roku 1365 vladykou Mikšíkem ze Svojšic. Po jeho smrti zdědila majetek Anna ze Svojšic. Tím majetkem byla gotická tvrz a několik dvorů. Po Anně ze Svojšic zde vládli synové jejího manžela Václava Ruthara z Malešova - Petr a Mikuláš, kteří se psali jako rytíři ze Svojšic.
Sňatkem poté získali tvrz na 100 let Gerštorfové, ale postupně přestala plnit svou obytnou funkci. Během třicetileté války byla tvrz vypálena, poté zpustla. V 20. století byla tvrz Klubem českých turistů částečně opravena. Dodnes se ze zříceniny dochovaly zbytky jednopatrové obytné části tvrze se sklepem a gotickým vchodem do podzemní chodby vedoucí k zámku v Cholticích. Před tvrzí, která je volně přístupná, je pomník zdejší rodačky Julie Sýkorové, manželky Karla Havlíčka Borovského.

Tvrz Svojšice je volně přístupná veřejnosti.

Olomoucké tvarůžky

Technické zajímavosti

Hanácko

Olomoucké tvarůžky, někdy také nazývané olomoucké syrečky jsou druhem měkkého zrajícího sýra.

Vyrábějí se v Lošticích v Olomouckém kraji a vyznačují se silnou vůní až zápachem a žlutou barvou. Tvarůžky jsou jediným českým sýrem s výraznou, pronikavou chutí, která je závislá na stupni prozrálosti a může se pohybovat v rozmezí od jemné až po zřetelně výraznou, a tvoří neodmyslitelnou část české kuchyně.
Tvarůžky se vyrábějí z nesýřeného, kyselého tvarohu a kromě soli se nepoužívají žádné konzervační látky.
Olomoucké tvarůžky jsou díky velmi nízkému obsahu tuku (kolem 1%) vhodné pro dietetickou stravu.

Výlety s dětmi
Návštěva muzea olomouckých tvarůžků v Lošticích
Nejstarší ověřené zmínky, týkající se výroby tvarůžků, pocházejí z 16. století, přičemž již tehdy pravděpodobně představovaly tehdejší běžné jídlo. V průběhu staletí si uchovaly pevné místo na jídelníčku (nechyběly ani na stole Rudolfa II.). Původně byly vyráběny podomácku v obcích kolem Olomouce až do 19. století a nazývaly se selské tvarůžky. Olomoucké se jim začalo říkat, protože se prodávaly na Olomouckých trzích. Poté se hlavní část výroby přesunula do Loštic. Zdejší produkce je spojena s Josefem Wesselsem a ještě více s jeho synem Aloisem, který po roce 1892 převzal manufakturu a přeměnil ji v továrnu. Rodina Wesselů se postupem času stala největším výrobcem tvarůžků a časem vytlačila místní konkurenci a stala se největšími výrobci v České republice. Alois Wessel dal jako věno svým dcerám továrny. Každá měla svoji. Jedna měla iniciály AW a druhá JD po zeti Jaroslavu Dubském. Později si vzájemně konkurovaly.

SK Mušketýr

Sport

Ostrava

Kam za sportem?






SK Mušketýr je menší stáj na okraji Ostravy, v malém údolí, dobře ukryti před hlukem civilizace. Nad stájí se tyčí nejvyšší bod Ostravy - halda Ema. Jízdárna se sněhovou pokrývkouOkolí je jako stvořeno pro vyjížďky na koni - krásná příroda, rybníky, louky, lesy... Na co si jen vzpomenete. Těžko byste hledali jiné, tak krásné místo, blízko centru Ostravy. Nemáme to daleko k soutoku řek Ostravice a Lučiny pod Slezskoostravským hradem, kde můžeme v horkých letních dnech ochladit studenou vodou sebe i koníky, ani k rozlehlým heřmanickým loukám kde se koně rádi proběhnou. Za stájí máme k dispozici travnatou plochu, která kdysi byla fotbalovým hřištěm, dnes nám slouží jako jízdárna, Stájepopřípadě jako drezurní obdélník, či parkurové kolbiště. Vedle stáje je menší pískem vysypaná ohrada, kterou hojně používáme jako lonžovací kruh či menší jízdárnu, mnohdy také postačí jako výběh pro koně. Naproti stáje stojí dům, jehož spodní patro využíváme jako klubovnu, kde se všichni členové klubu scházejí. V této době náš klub čítá kolem 25 aktivních členů nejrůznějších věkových skupin. Na závěr určitě nesmím zapomenout na nejoblíbenější místo našich koníků - 2 prostorné výběhy s ovocnými stromy.