Hrad Roštejn

Hrady a zříceniny

VYSOČINA

Výlety s dětmi
Nachází se uprostřed lesů 7 km Telče a asi 6 km od Třeště. Jeho věž je z daleka viditelnou dominantou zdejšího kraje. Zvedá se na vrchu v nadmořské výšce 677 m. Byl vystavěn v polovině 14. století. Prvními majiteli byli patrně páni z Hradce. V r. 1536 získal Roštejn Volf Krajíř z Krajku, který jej ještě téhož roku prodal majiteli telčského panství. Krátce po r. 1570 Zachariáš z Hradce hrad přestavěl a zřídil zde své letní sídlo. Zůstala zachována hranolová sedmiboká věž, vysoká 45 m. V blízkosti hradu byla zřízena velká obora, která byla za švédského obléhání v r. 1643 značně poškozena. V druhé polovině 17. století byla obnovena (chovali se zde mufloni daňci a černá zvěř), ale v r. 1902 zrušena . K výstavbě Roštejna se vztahuje pověst, že jej vystavěl sám čert. Upsal se mu sám pán na Telči, když čert stihne stavbu hradu za jednu noc, dokud nezakokrhá první kohout. Ten se však ohlásil dříve, ale rozzlobený čert vzteky kopl do skály a dodnes tu po něm zůstal otisk jeho kopyta.

Cyklotrasa 2005 Klínovecký okruh

Cyklostezky

Krušné hory

Tipy na výlety
Délka trasy: 25,0 km
Trasa
Boží Dar radnice - 2.0 km – Neklid - 1.0 km – Klínovecká silnice - 4.0 km – odb. na Suchou - 3.0 km - Nad Suchou - 4.0 km – Plavno - 2.5 km – Panorama - 2.5 km – Bratrství - 1.0 km – parkoviště u lanovky - 1.0 km – Karásek - 2.0 km - rozcestník Jahodovka - 2.0 km – Boží Dar radnice

Trojmezná hora

Přírodní zajímavosti

Šumava

Na státní hranici České republiky se Spolkovou republikou Německo leží významný 1.361 m vysoký šumavský vrchol Trojmezná. Jedná se o dvouvrcholovou horu, jejíž vyšší vrchol leží na území ČR a nižší, známý jako Bayerischer Plöckenstein (1.358 m), již na území SRN.
Trojmezná je součástí šumavského pohraničního hřebene. Z jejího vrcholku jsou velmi pěkné výhledy zejména na Alpy. Na jejích svazích jsou četná kamenná moře. Většina území hory je součástí přírodní rezervace Trojmezná hora.
Nedaleko vrcholu leží snad nejznámější místo celého pohraničního hřebene známé jako Trojmezí (Dreieckmark). Místo, kde se setkávají hranice ČR, Rakouska a SRN, leží ve výšce 1.321 m nad mořem a je označeno mezníkem s názvy a státními znaky jednotlivých států.
Přístup k vrcholu Trojmezné je možný po červeně značené hřebenové turistické stezce z Nového Údolí (asi 4 km jižně od Stožce) vedoucí přes Třístoličník a Trojmeznou (asi 10 km) na Plechý.

Abertamy

Obec

Krušné hory

Obec Abertamy byla prohlášena v roce 1579 královským horním městem a do užívání jim byl dán znak. První zmíňka o obci Abertamy se datuje kolem roku 1529. V minulosti obce a okolí probíhala těžba stříbra, která postupně upadla. Během třicetileté války, po ní zůstalo pouze dolování cínu, ze kterého se vyrábělo kuchyňské a mešní nádobí. Město tak opět pokleslo na městečko. Hledači stříbra často při svém kutání naráželi na černý, lesklý kámen, který jim vždy naznačil, že stříbrná žíla končí. Teprve výzkumy Marie Curie-Sklodowské našly v tomto kameni a rudách jej obsahujících vzácné prvky, které daly kraji éru Jáchymovských uranových dolů po 2. světové válce. Ruda se těžila necelé dvě desítky let uranová ruda na šachtách Jeroným a Albert.Po třicetileté válce nastala v Abertamech a okolí veliká bída. Teprve v 19. století byla v obci zavedena výroba kožených rukavic, které díky své kvalitě a pestrosti vzorů dobývaly celý svět, měla své počátky kolem r. 1850. Základní surovinu tvořily kozí kožky. V posledním desetiletí druhého tisíciletí tradiční a úspěšná rukavičkářská výroba byla utlumena. Pravé kvalitní kozí mléko stálo u kolébky neméně proslulého "Abertamského kozího sýra", jemuž nenapodobitelnou chuť dodávaly bylinky z krušnohorských lesů a pastvin.

ROZHLEDNA ČERNÁ STUDNICE

Rozhledny a vyhlídky

Jizerské hory

Kamenná rozhledna s výhledem na Jizerské hory.
U obce Maršovice, nedaleko Jablonce nad Nisou stojí 26 m vysoká žulová rozhledna, která byla postavena v letech 1904-5. Její součástí je i turistická chata. Z vrcholu rozhledny je krásný pohled nejen na Jablonec a liberecký Ještěd, ale i na vzdálenější Krkonoše. Rozhledna Černá studnice je oblíbeným výletním místem z Jablonce nad Nisou.
Poloha: u obce Maršovice, JV od Jablonce nad Nisou

TŘÍSTOLIČNÍK

Přírodní zajímavosti

Šumava

Kam na výlet?





Vrcholek Třístoličníku (1.311 m) vystupuje z pohraničního hřebene Šumavy západně od Trojmezné asi 10 km západně od Nové Pece. Vede přes něj státní hranice mezi Českou Republikou a Spolkovou Republikou Německo. Na vrcholku je na zajímavé skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s velmi pěknými výhledy zejména do Německa. Dobře jsou odtud vidět Alpy. Vrch dostal název podle toho, že kamenné bloky, které jsou seskupeny v trojici u vrcholku, vymodelovalo zvětrávání do podoby skalních věžiček s miskovitými prohlubněmi, jimiž připomínají trůny. Podle pověsti na nich sedávali v dávné minulosti králové Bavor, Rakouska a Čech a radili se o průběhu státních hranic. Na vrcholku je na německé straně hotel s restaurací a prodejnou suvenýrů. U úpatí vrchu byl postaven památník staviteli Schwarzenberského plavebního kanálu Josefu Rosenauerovi. Trasa plavebního kanálu vede právě okolo tohoto místa, které je přístupné po trase hřebenové turistické stezky z Nového Údolí. Přístup k vrcholu Třístoličníku je možný po červeně značené trase hřebenové cesty vedoucí z Nového Údolí (asi 4 km jižně od Stožce) přes Třístoličník (asi 7 km) a Trojmeznou na Plechý. Výstup na vrchol vede po lesní stezce, která začíná nedaleko Rosenauerova pomníku, téměř přímo po spádnici a je značně namáhavý.

Naučná stezka Hruboskalsko

Turistické trasy

Český ráj

Tipy na výlet

Počet zastavení: 16 zastávek
Délka trasy: 7,5 km
Doba prohlídky: 3 až 4 hodin
Naučná stezka vás provede největším pískovcovým skalním městem Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Navštívíte zajímavá místa Hruboskalského skalního města. Do Zámecké rokle projdete pod skalní věží Osudová, minete sochu sv. Prokopa. Zde buď odbočíte Myší dírou na zámek Hrubá Skála a k hotelu Štekl nebo budete pokračovat po stezce přes Adamovo lože k rozcestí na Bukovině.
Pravá cesta vás zavede k nejslavnější vyhlídce Českého ráje Mariánská, levá zpátky do Hrubé Skály nebo na Vyskeř a střední vás povede dál po naučné stezce do arboreta Bukovina. Po prohlídce informačního střediska CHKO Český ráj a zajímavých jehličnatých a listnatých stromů z celého světa můžete pokračovat Zlatou stezkou Českého ráje. Cestu vám zpestří vyhlídka na Kapelu, dílčí skalní město s dominantní skalní věží Kapelník, U lvíčka spatříte reliktní bory a při troše štěstí zahlídnete kavky nebo krkavce.
Dále vás naučná stezka provede hruboskalským lesem až k odbočce na slavný Kopicův statek, po několika set metrech můžete pokračovat buď na hrad Valdštejn a Hlavatici až do Turnova nebo se můžete nechat vést naučnou stezkou po Angrově cestě na Janovu vyhlídku s výhledem na nejvyšší vrch Českého ráje Kozákov a nejstarší lipovou alej z doby Albrechta z Valdštejna. Posledním zastavením stezky jsou sedmihorské prameny, které vás po namáhavé cestě příjemně osvěží.

Doporučené výchozí body: vlaková zastávka Karlovice-Sedmihorky, kemp Sedmihorky, parkoviště pod Valdštejnem

Bubovické vodopády

Vodní plochy a toky

Karlštejn a okolí

Krásné vodopády, které se nacházejí na turistické stezce z Berouna do Svatého Jana pod Skalou a potom na Karlštejn. Je to jedno z nejznámějších a turisticky nejdéle zpřístupněných míst v NPR Karlštejn. Jsou tvořeny až dvoumetrovými vápencovými schody pokrytými mechem a řasami. Napájí je Bubovický potok, který teče v běžných letech pouze v jejich okolí. Před vodopády se vynořuje a za nimi se pomalu noří na dno suťového údolí mezi Doutnáčem a Velkou horou, kterým teče až do Berounky. Po povrchu teče pouze v jarních měsících a do Srbska dotéká pouze v případě velmi vlhkých zim. V zimě je tento úsek obtížně schůdný, zato však krása zamrzlých vodopádů je zcela jedinečná.