Zámek Slatiňany

Zámky a letohrádky

Železné hory

Kam na výlet?
Původně zde stála tvrz, přestavěná v letech 1588 – 90 na zámek. Dnešní podobu romantického novogotického zámku získal však až koncem 19. století. Od roku 1761 vlastnili panství Auerspergové a za knížete Karla Auersperga byla v letech 1800 – 1822 provedena klasicistní přestavba. Roku 1945 přešel zámek do vlastnictví státu. Po roce 1950 zde bylo zřízeno hippologické muzeum. Expozice největšího a nejkomplexnějšího „ muzea koní“ v Evropě byla vytvořena svozy ze stodvacetidvou hradů a zámků Čech a Moravy, předměty z vysokých škol a výzkumných ústavů.
Návštěvníci mohou shlédnout původ a vývoj koně, jeho využití člověkem.
Kromě této expozice je zámek centrem kulturního a společenského dění ve městě, neboť se zde pořádají různé výstavy a koncerty, kdy pěkné zážitky umocňuje krásné zámecké prostředí.
Nesmíme opomenout přilehlý zámecký park, založený počátkem minulého století v anglickém stylu na ploše 16 ha. Procházku parkem zpestří výběh koně Převalského, který návštěvníci najdou vpravo při vstupu do parku.
Park byl postupně obohacován o další a další dřeviny a dnes se uvádí, že je v něm soustředěna druhá dendrologicky nejbohatší sbírka ve východních Čechách. Zámek i park patří k esteticky velmi působivým lokalitám, a zvláště na jaře a na podzim zde můžete spatřit velmi hezké scenérie. Terén je nenáročný, park je dobře udržovaný, a proto Vám jeho návštěvu můžeme vřele doporučit.

Rozhledna Karasín

Rozhledny a vyhlídky

Žďárské vrchy

Rozhledna Karasín se nachází východně od vesnice Karasín v nadmořské výšce 704 m n. m. na úbočí vrchu Přední skála, kóta 712,3 m n. m., který geomorfologicky náleží Hornosvratecké vrchovině. Leží v oblasti přírodního parku Svratecká hornatina.
Historie rozhledny

Rozhledna je součástí sportovně rehabilitačního areálu. S její výstavbou se započalo 15. února 2002, slavnostní otevření bylo 25. května 2002. Projekt pochází od architekta Petra Štorka. Betonová konstrukce věže o čtverhranném půdorysu je vysoká 28,2 metru, ve výšce 25 m se nachází vyhlídková plošina, ke které vede 128 schodů. Rozhledna má i bezbariérový přístup. Za příznivého počasí je otevřen bufet pod rozhlednou. Nedaleko je dětské hřiště.
Přístup
Na rozhlednu vede z obce Karasín červená turistická značka. Na kole či autem lze dojet přímo k rozhledně, kde je možné zaparkovat. Nejbližší vlaková stanice je Bystřice nad Pernštejnem, asi 7 km od rozhledny. Rozhledna je přístupná celoročně.

CHKO Český kras

CHKO a rezervace

Karlštejn a okolí

Chráněná krajinná oblast Český kras, vyhlášená v roce 1972, zahrnuje území o rozloze téměř 130 km2 a tvoří jádro rozsáhlého geologicky a paleontologicky významného vápencového území Barrandien. Svou mnohotvárností až divokostí některých částí okouzlí srdce každého, alespoň trochu romantického návštěvníka. Vápencový podklad, který zde tvoří převážnou část geologické stavby, je rozryt krasovými kaňony a roklemi, provrtán mnoha jeskyněmi a na svém temeni nese porosty dubových hájů s neobvyklou bohatostí bylinného patra. Kromě krajinářských a estetických hodnot má toto území i značný přírodovědný význam a právě přírodovědci jej začali nazývat Českým krasem. Některé druhy jsou v rámci České republiky endemity.

Slavoňovský kostelík - Kostel Sv. Jana Křtitele

Církevní stavby

VÝCHODNÍ ČECHY

Tipy na výlety
Její největší památností je kostel, který býval kostelem farním. Vznikl asi v druhé polovině 14 století. První zmínka o něm je z roku 1384. Patrně zároveň s kostelem byla vystavěna věž. Prochází se jí na hřbitov a ke kostelu. Schodiště na věž vede zvenčí. Tento kostel zanikl v době husitské.
Druhý, který na jeho místě nyní stojí, byl vystavěn v roce 1553. Tak to stojí v nápisu, který je vyřezán do dřeva stropu:

"Leta Panie 1553 wystavien jest kostel Slawonowský! Počátek nákladu jest byl Jan Koltačka a Jan syn jeho. Majstři byli tři: jeden z Lipska, druhý z Opavy, třetí z Zhlohovy. W ten čas staven od dřeva."
Oba Koltačkové byli prý bohatí sedláci z Blažkova. Kostel byl obdařen i zádušním majetkem.
Kostel patřil utrakvistům, což dokazuje kalich na příčném trámu mezi kostelní lodí a presbyteřem. Jsou na něm postavy dvanácti apoštolů a Krista klesajícího pod křížem. Roku 1705 byl kostel pestrobarevně vymalován. Později byly barvy zabíleny, pak dokonce pokryty olejovou barvou. Ta však odprýskávala, a proto mohlo být přikročeno ke znovuobnovení původní malby. Renovace se z větší části podařila.

Kdysi visel na hlavním oltáři obraz sv. Martina a kostel byl zasvěcen tomuto svatému. Obraz byl kopií obrazu Škrétova. Roku 1683 byl kostel zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Svědčí o tom nápis na hlavním oltáři a toto zasvěcení trvá dodnes. V kostele jsou cenné památky, jako křtitelnice, kazatelna a další. Kostel je kostelem farním - kostel od založení nepřestal plnit svoji původní funkci, tedy konají se v něm bohoslužby, svatby, pohřby, křty.

Nejvyšší purkrabství

Muzea

Praha

Tipy na výlety


Pražský hrad - Jiřská ul.

Ke konci Jiřské ulice na levé straně stojí budova Nejvyššího purkrabství. Objekt vznikl r. 1555 pro úřad nejvyššího zemského úředníka - purkrabího, který zastupoval v nepřítomnosti krále a vládl v té době v zemi. Kdysi se zde i popravovalo, na nádvoří byl popraven např. Dalibor. Jan z Lobkovic nechal areál postavit po požáru Hradu vlašským stavitelem Giovannim Venturou, který renesančně zmodernizoval starý objekt s dochovanou románskou věží a fasádu upravil sgrafity. V 90. letech provedl další úpravy Oldřich Aostalis. V místnosti purkrabského soudu se zachovala původní výzdoba ze 16. st., zejména malovaný dřevěný strop a fresky. Barokní vstupní brána vedoucí do nádvoří je zdobena čtyřmi plastickými erby nejvyšších purkrabí.
(Adam z Valdštejna, Jaroslav Bořita z Martinic, Jan Josef z Vrtby, Karel Egon z Fürstenberka)
V 60. letech 20. st. byl objekt upraven na Dům československých dětí, při čemž došlo ke zboření některých částí. V současnosti je zde umístěno Muzeum hraček a galerie.
Od roku 1994 se v areálu purkrabství konají Letní shakespearovské slavnosti - inscenace her Williama Shakespeara. Vznikly z podnětu tehdejšího prezidenta Václava Havla, který vyzval umělce, aby Pražský hrad oživili a přilákali do jeho prostor co nejširší veřejnost. Jako první zde byla uvedena veselohra Sen noci svatojánské.
Součástí areálu je čtyřboká Černá věž, za Karla IV. Zlatá, protože její střecha byla pokryta olověnými, silně pozlacenými deskami.Věž byla postavena jako součást románského opevnění hradu. V 16. století horní patra věže sloužila jako vězení pro dlužníky. Při požáru Prahy 2. června 1541 byla od kouře zčernalá a od té doby se jí začalo říkat Černá.

Ústecké vodopády

Vodní plochy a toky

SEVERNÍ ČECHY

Výlety s dětmi





Jen málokde se nalézá tolik vodopádů jako v okolí tohoto města.
Četné potoky, které sbíhají k řece Labi, vymlely v prudkých svazích labského kaňonu příkré a hluboké rokle. Tam, kde voda při své cestě narazila na pevné skalní podloží, vznikly krásné kaskády a vodopády. Málokodo to možná ví, ale Ústí nad Labem se tak právem může pyšnit titulem město vodopádů.

Některé z nich jsou známé více, jiné méně. S geografem Karlem Sobotou si budeme povídat nejen o nich. Podlešínský potok spadá mezi Podlešínem a Vaňovem na Ústecku jako 12 metrů vysoký vodopád v čedičové skále. Tu tvoří až 40 m vysoké a až 2 metry široké skalní sloupy a je chráněna jako přírodní památka – Vrkoč.

K Vaňovskému vodopádu lze dojít po zelené turistické značce. Dozvíte se třeba i to, že rozdíl mezi původní a dnešní hladinou Labe čítá sto metrů. A další vodopád? K tomu je třeba přesunout se do romantické části Vlčí rokle pod Budovem – potok tady se valící překonává 11 metrů.
Díky této romantice se kdysi dostalo vyobrazení rokle s vodopádem malíře Burghardta až do vídeňské opery, kde bylo použito jako scény k Weberově Čarostřelci.
A k těm dalším hezkým vodopádům patří i Mlýnišťský vodopád, Moravanský či Průčelský nebo Stříbrnický a Svádovský vodopád.

SK Mušketýr

Sport

Ostrava

Kam za sportem?






SK Mušketýr je menší stáj na okraji Ostravy, v malém údolí, dobře ukryti před hlukem civilizace. Nad stájí se tyčí nejvyšší bod Ostravy - halda Ema. Jízdárna se sněhovou pokrývkouOkolí je jako stvořeno pro vyjížďky na koni - krásná příroda, rybníky, louky, lesy... Na co si jen vzpomenete. Těžko byste hledali jiné, tak krásné místo, blízko centru Ostravy. Nemáme to daleko k soutoku řek Ostravice a Lučiny pod Slezskoostravským hradem, kde můžeme v horkých letních dnech ochladit studenou vodou sebe i koníky, ani k rozlehlým heřmanickým loukám kde se koně rádi proběhnou. Za stájí máme k dispozici travnatou plochu, která kdysi byla fotbalovým hřištěm, dnes nám slouží jako jízdárna, Stájepopřípadě jako drezurní obdélník, či parkurové kolbiště. Vedle stáje je menší pískem vysypaná ohrada, kterou hojně používáme jako lonžovací kruh či menší jízdárnu, mnohdy také postačí jako výběh pro koně. Naproti stáje stojí dům, jehož spodní patro využíváme jako klubovnu, kde se všichni členové klubu scházejí. V této době náš klub čítá kolem 25 aktivních členů nejrůznějších věkových skupin. Na závěr určitě nesmím zapomenout na nejoblíbenější místo našich koníků - 2 prostorné výběhy s ovocnými stromy.

Louňovice pod Blaníkem

Obec

Blanik a okoli

Výlety s dětmi







Ves vznikla kolem ženského premonstrátského kláštera, který byl založen v
polovině 12. století, pravděpodobně roku 1149, a jehož zakladatelem byl
řádový lékař Jindřich. Nejstarší zprávy o klášteru se zachovaly v kronice
Jarlocha, jednoho z pokračovatelů kronikáře Kosmy. Celkově je ovšem možno
říci, že louňovický klášter patří mezi ty české kláštery, o nichž se nám
dochovalo velmi málo zpráv.

V době svého vrcholného rozvoje kolem roku 1400 mu náleželo v
okolí Louňovic 23 vesnic, jedna tvrz a jedno městečko. Kromě toho klášter
spravoval také rozsáhlý majetek u Soběslavi, který čítal 11 vesnic. Je
pravděpodobné, že se klášter podílel v okolí Louňovic na těžbě zlata.

Louňovický klášter zanikl na počátku husitských válek. Jako
nejpravděpodobnější datum jeho zničení lze na základě zpráv kronikáře
Vavřince z Březové přijmout 23. srpen 1420, kdy husitské oddíly obsadily
Blaník. Pravděpodobně tehdy byl klášter nejprve vypleněn a poté vypálen.
Klášter byl již navždy zničen, ovšem vesnice, která okolo něj vznikla,
zůstala zachována. Byla poté v držení táboritů a později města Tábora, a to
až do roku 1547. Nato se v držení vsi střídali šlechtičtí majitelé, z nichž
posledním byl Karel Adam Lev z Říčan, který před svou smrtí v roce 1672
odkázal panství pražskému arcibiskupství, které vlastnilo Louňovice a
přilehlé zalesněné dvojvrší Velkého a Malého Blaníku až do poloviny 20.
století.

Z původního louňovického premonstrátského kláštera se do dnešních dnů
dochovalo pouze nepatrné torzo zdiva v ulici Jana Žižky. V její blízkosti se
nalézá pomník světoznámého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky, který
se v Louňovicích pod Blaníkem narodil v roce 1679.

Louňovický zámek stojí na místě tvrze zbudované v druhé polovině 16. století
rodem Skuhrovských. Tato tvrz stála s největší pravděpodobností v lokalitě,
kde ve středověku bývalo proboštství kláštera. V druhé polovině 17. století
je v pramenech již doložen trojkřídlý renesanční zámek s nárožními věžemi. V
baroku byl uzavřen do čtvercové dispozice chodbou s pilířovými arkádami. Nad
vchodem byl osazen roku 1675 erb tehdejšího arcibiskupa Jana Bedřicha z
Valdštejna.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn pravděpodobně na místě původního
farního kostela sv. Václava stojícího mimo areál kláštera. Původní gotická
stavba prodělala ve druhé polovině 17. století barokní přestavbu a získala
svou dnešní podobu.