Větrný Jeníkov

Obec

VYSOČINA

Tipy na výlety
Leží v nadmořské výšce 650 metrů, v severozápadní části Českomoravské vrchoviny. Krajina kolem je rázovitá, ale půvabná. První zmínka o Jeníkovu je z roku 1226. Procházela jím tzv. humpolecká nebo želivská cesta. Za svůj rozvoj vděčí blízké hornické Jihlavě. Z památek v obci je třeba zmínit kostel Narození Panny Marie z roku 1735, dále zámek (byl původně barokní), avšak přestavěn roku 1904. Za zmínku stojí také socha sv. Jana Nepomuckého na níž je erb rytíře Jana z Minetti z roku 1721. Další památkou je židovský hřbitov. Nejstarší náhrobky jsou z 2.pol. 17. století, hřbitov se využíval hlavně v 18. a 19. století. V oklí obce jsou také smírčí kameny.

Betlémská kaple

Církevní stavby

Praha

Tipy na výlety


Praha 1 - Staré Město, Betlémské nám. 4, čp. 255

Stojí na místě klasicistního třípatrového domu postaveného v letech 1936 - 37, v jehož základech i zdech se dochovaly jen nevelké zbytky bývalé stavby. Na počátku 12. st. zde stával románský kostelík sv. Filipa a Jakuba s hřbitovem. U kostelíka na pozemku jménem Skalsko založil původní kapli Betlémskou v roce 1391 bohatý měšťan a dvořan krále Václava IV. Hanuš z Mühlheimu a obchodník Václav Kříž. Václav Kříž věnoval pozemek, který patřil k jeho domu, peníze a také získal pro kapli relikvii - ostatky snad jednoho ze zavražděných betlémských nemluvňat. Kapli založili, aby se se tu konala česká kázání. Vysvěcena byla na den svatých Mláďátek povražděných v Betlémě - odtud její název. Na kapli však byla příliš velká, vždyť pojala na 3000 lidí, a proto se jí říkalo tehdy jednoduše Betlém. Kaple byla i svobodným pohřebním místem. Jako první zde byl přímo pod kazatelnou pohřben její zakladatel Hanuš z Mühlheimu. O dalších pohřbech v kapli víme díky inženýru Česlavu Krýžovi, který před zbořením sepsal všechny náhrobky. Mezi jinými zde byl pohřben např. kazatel Jakoubek ze Stříbra nebo Jiří Melantrich, známý tiskař a nakladatel.
Založení kaple byl významný čin, o čemž svědčí i účast pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna i zájem krále Václava IV. V letech 1402 - 13, kdy zde kázal Mistr Jan Hus, získalo místo značnou oblibu. Přicházelo sem panstvo i prostý lid, někdy i sama královna Žofie. Místo se postupně stalo kolébkou reformního hnutí, z něhož později vzešly husitské války. Mezi dalšími kazately byl Jakoubek ze Stříbra, Mikuláš Řehovec a v 16. století Tomáš Münzer.
Po Husově smrti a husitských válkách byla kaple střediskem církve pod obojí. Roku 1609 ji získala Jednota bratrská v Praze. Po Bílé Hoře ji zkonfiskovala církev římská, v roce 1661 ji koupili jezuité a proměnili ji v katolický kostel. Po zrušení řádu byla kaple na příkaz Josefa II. odsvěcena a zrušena a roku 1786 zbořena. Předtím všechny předměty byly sepsány, oceněny a v dražbě prodány. Zůstala jen sakristie s místností v prvním patře, v níž byl byt správce kaple a kde kdysi bydlel i Jan Hus.
Myšlenkou na obnovu kaple se zabýval již v r. 1916 ředitel Národního muzea Karel Guth a jeho pokračovatel architekt Alois Kubišek, za první republiky organizoval mezi evangelickými církvemi sbírku na novou stavbu kaple profesor Antonín Frinta, ale doba tomu nepřála. Až v roce 1950 bylo z iniciativy Zdeňka Nejedlého rozhodnuto kapli znovu vybudovat. Na základě původního středověkého stavu, zjištěného podle starých vyobrazení vyprojektoval arch. Jaroslav Fragner kopii původní stavby, přičemž ponechal v novostavbě původní prvky. Kaple byla veřejnosti zpřístupněna 5. 7. 1954. Stěny vyzdobili studenti AVU obrazy a texty z Jenského kodexu, Richenthalovy kroniky, Velislavovy bible, Jistebnického kancionálu a jiných soudobých pramenů podle výběru Z. Nejedlého. Dodatečně byly rekonstruovány i přilehlé budovy, zřízena výstavní síň zv. Dům kazatelů.
Rekonstrukce proběhla v letech 1991 - 92. Betlémská kaple je v majetku Českého vysokého učení technického. Od roku 1962 je národní kulturní památkou.

CHKO Železné hory

CHKO a rezervace

Železné hory

Tipy na výlety
Severozápadní výběžek Českomoravské vrchoviny tvoří Železné hory, jejichž polohu lze přibližně vymezit městy Heřmanův Městec, Slatiňany, Hlinsko, Ždírec nad Doubravou, Chotěboř a Třemošnice.V severní části pozvolna klesají k Polabské nížině, zatímco na jihozápadě, kde je ohraničuje řečiště řeky Doubravy, se významným hřebenem zdvihají nad Čáslavskou kotlinu.

Nejvyšším bodem Železných hor je Pešava (697 m) zdvihající se východně od Hlinska, z dalších vrcholů stojí za zmínku Vestec (668 m), Spálava (663 m), Bučina (606 m), Krkaňka (567 m) a Kaňkovy hory (557 m). Přes svou značnou nadmořskou výšku nad okolní krajinou nejsou Železné hory horami v pravém slova smyslu a mají spíše ráz vrchoviny až pahorkatiny. Jejich jméno vzniklo díky načervenalému zbarvení hornin způsobenému výskytem oxidů železa.

Rozloha: 284 km2
Geografická orientace: 49° 42´- 49° 56´ N, 15° 32´ - 15° 53´E
Nadmořská výška: 268 m (u Slatiňan) - 668 m (Vestec)
Vyhlášení: vyhláška MŽP ČR č.156/1991 Sb.
Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO:
- 1 národní přírodní rezervace
- 12 přírodních rezervací
- 11 přírodních památek

Dále je v působnosti Správy CHKO Železné hory národní přírodní rezervace Bohdanečsky rybník, národní přírodní památka Šejval a národní přírodní památka Semínský přesyp které se nachází mimo území CHKO Železné hory.

Cyklotrasa Oblast Zábřežsko, Mohelnicko

Cyklostezky

Jeseníky

Tipy na výlety
Zábřežskou vrchovinou okolo zámku v Úsově a hradu Mírova

Zábřeh – Lesnice – Leština – Dubicko – Úsov – Mohelnice – Mírov – Svojanov – Dolní Bušínov – Zábřeh | 59 km

Nenáročná celodenní trasa bez velkého převýšení vedena po okraji Úsovské a Zábřežské vrchoviny vhodná pro všechny druhy kol, v celém úseku po asfaltovém povrchu. Na trase řada zajímavostí ( zámek Úsov, hrad Mírov, Svojanovská a Bušínovská přehrada).

BREDOVSKÝ LETOHRÁDEK

tel: +420 487 823 843

Zámky

Lužické hory

Raně barokní letohrádek Bredů byl původně součástí zámku Lemberk. Po rekonstrukci je zámeček přístupný, je zde umístěna expozice Lužické hory - příroda a lidé, geologie, hornictví, hospodářství, sklářství a tkalcovství, místní architektura a významné památky. V zahradě stojí za pozornost sochařská výzdoba.
Stálá expozice - 30 LET CHKO LUŽICKÉ HORY

Hrad Malenovice

Hrady a zříceniny

Slovácko

Malenovický hrad – významná historická památka Zlínska ležící asi šest kilometrů od centra Zlína. Byl založen ve druhé polovině 14. století moravským markrabětem Janem Jindřichem Lucemburským. Prošel několika přestavbami, které z původně gotické stavby vytvořily renesanční sídlo zámeckého typu.
Do poloviny 20. století si hrad udržel i svou funkci obytnou a správní. V jeho držení se vystřídala řada šlechtických rodů, v roce 1953 získalo malenovický hrad krajské muzeum, dnes Muzeum jihovýchodní Moravy.
Zamíříme i na prohlídku hradního interiéru: malovaný sál s pozdně gotickou klenbou a dochovanými nápisy z 1. poloviny 16. století či domácí kaple, velkostatek za to určitě stojí. Pro návštěvníky je zpřístupněna i hradní věž.
Dlouhodobá výstava shrnuje výsledky desetiletého výzkumu archeologického oddělení Muzea jihovýchodní Moravy v zaniklých středověkých hradech regionu.

Rozhledna Krásenský vrch

Rozhledny a vyhlídky

Slavkovský les

Rozhledna je známá a zajímavá jejím zvláštním tvarem. Po obvodu věže se totiž vine jako zužující se spirála schodiště.

Tato unikátní rozhledna byla postavena podle plánu sochaře Williho Russe a Fritze Hoffmanna. Stavba věže proběhla v době hospodářské krize v letech 1933-34, kdy na ní pracovalo několik nezaměstnaných. Do stavby se zapojilo celé město, které darovalo pozemek a dřevo a ti, co vlastnili povozy, přiváželi bezplatně cement a písek.

Rozhledna se svého otevření dočkala 23.?ervna 1935.
Pro zajímavost, poslední generální oprava se konala v roce 1997.
Vzdálenost od auta 1000 m
Převýšení 50 m
Nachází se nedaleko města Horní Slavkov, nad obcí Krásno.

Rozhledna je volně přístupná.

Lázně Dolní Lipová

Lázně

Jeseníky

Lázně

Lázně Dolní Lipová jsou klimatické lázně s celoročním provozem. Jejich lázeňský charakter je dán podhorským, mírně dráždivým klimatem (nadmořská výška 487 m nad mořem) Hrubého Jeseníku. V současnosti jsou Lázně Dolní Lipová odborným léčebným lázeňským ústavem, zaměřeným na léčení chronických neinfekčních kožních chorob, hlavně psoriázy a atopického ekzému, onemocnění žláz s vnitřní sekrecí a metabolických poruch. Léčba obezity, v současnosti realizovaná podle nejnovějších poznatků moderní medicíny, zůstala tradiční indikací lázní.