Národní přírodní rezervace Polanská niva
Přírodní zajímavosti
Ostrava
Tipy na výlety
Motivem ochrany jsou lužní lesy svazu Alnion incanae (asociace Pruno-Fraxinetum, Querco-Ulmetum) ovlivněné karpatskou květenou, společenstva vodních rostlin rybníků a starých ramen Odry. Území má výměru 122,3 ha. Leží v nadmořské výšce 218–220 m (dno Odry 213 m) v katastrálním území Polanka nad Odrou. Bylo vyhlášeno v roce 1969.
Báze je tvořena metamorfity spodnoproterozoického stáří a na ně nasedajícím paleozoikem (produktivní karbon). Tyto komplexy jsou překryty sedimenty miocenní karpatské předhlubně. Dvojí pleistocenní zalednění a období poté přineslo sedimenty glacilakustrinních písků a jílů, fluviální štěrky a písky, jež jsou překryty mladoholocenními povodňovými hlínami.
Téměř třetinu rezervace tvoří lužní lesy, ovlivněné výrazně karpatskou květenou. Základními dřevinami jsou jasan (Fraxinus excelsior), lípa malolistá (Tilia cordata) a dub letní (Quercus robur) s příměsí střemchy obecné (Prunus padus). Keřové patro je pestré. Nejhojnější jsou v něm brslen evropský (Euonymus europaeus) a střemcha obecná. Velmi bohaté bylinné patro je nejlépe zapojené v jarním aspektu s hojným výskytem sněženky předjarní (Galanthus nivalis) a česneku medvědího (Allium ursinum).
Na vodních plochách rybníků lemovaných rákosinami spatříme kotvici plovoucí (Trapa natans), nepukalku plovoucí (Salvinia natans), rdest světlý (Potamogeton lucens). Na letněných rybnících je hojný myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus) vzácně nalezneme úpor kuřičkovitý (Elatine alsinastrum) a skřípinu kořenující (Scirpus radicans).
Složení fauny v rezervaci je velmi pestré. V periodických tůních žije vzácná žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii). Průzkumy prokázaly široké zastoupení měkkýšů, brouků a jiných. bezobratlých.
Na rybnících se vyskytují velmi silné populace obojživelníků, zvláště skokan skřehotavý (Rana ridibunda), skokan zelený (Rana esculenta), kuňka ohnivá (Bombina bombina) a rosnička zelená (Hyla arborea). Z ptáků zde hnízdí například bukáček malý (Ixobrychus minutus), čírka modrá (Anas querquedula), hohol severní (Bucephala clangula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), potápka malá (Podiceps ruficollis) a potápka roháč (Podiceps cristatus).
V rezervaci žijí rovněž vzácné a ohrožené druhy savců, například netopýr vodní (Myotis daubentoni), n. stromový (Nyctalus leisleri), n. parkový (Pipistrellus nathusii), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), podél Odry migruje vydra říční (Lutra lutra) a bobr evropský (Castor fiber).
Rozloha lesů národní přírodní rezervace je 50 ha. Stromové patro je téměř stejnověké (cca 100 let) a do porostů nebylo v posledních desetiletích úmyslně zasahováno.
Rezervace je součástí nadregionálního biocentra Oderská niva a součástí Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti Poodří. Současně se však nachází na okraji Ostravy – třetího největšího města v ČR, a je tedy vystavena značnému návštěvnickému tlaku.
Prvotním účelem rezervace je ochrana mimořádných přírodních hodnot a využívání území pro výzkum a vzdělávání.
Plavba po Dyji
Vodní plochy a toky
Podyjí
Výlety s dětmi
Trasa 1
Plavba probíhá na horní Mušovské nádrži vodního díla Nové Mlýny. Je to první ze tří kaskádovitých jezer, které se nachází za severní hranicí CHKO Pálava. Byla napuštěna v roce 1979, má 528 ha a maximální hloubku 4 m. Všechny tři nádrže byly vybudovány na toku řeky Dyje v letech 1975 až 1989, celková plocha je 3 226 ha. Byly vybudovány nejen jako zábrana proti povodním a k chovu ryb, ale také pro rekreaci a provozování vodních sportů. • Z lodi je možno zhlédnout vápencové pohoří Pálava (hřebeny Pavlovských vrchů). CHKO Pálava má rozlohu téměř 89 km2 a vznikla v roce 1976, od roku 1986 je Pálava zařazena organizací UNESCO do mezinárodní sítě biosférických rezervací. Nejvýznamnější světový ekosystém se nachází v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti ČR.
Trasa 2
Jizdní řád pro Trasu 2
Pravidelná linka:
Janohrad - Dyje Veslařský klub - Janův hrad a zpět
Sobota a neděle:
listopad, prosinec, leden, únor, březen
13:00 odjezd Veslařský klub 14:00 příjezd Janův hrad
15:00 odjezd Janův hrad * 16:00 příjezd Veslařský klub
Státní svátky: (listopad, prosinec,leden)
13:00 odjezd Veslařský klub 14:00 příjezd Janův hrad
15:00 odjezd Janův hrad * 16:00 příjezd Veslařský klub
* * odjezd z Janova hradu je bez záruky (jednosměrná plavba Janův hrad - Veslařský klub Břeclav) Doporučujeme rezervaci předem.
* Předem nasmlouvané společenské akce budou upřednostňovány
* Provozovatel si vyhrazuje právo na úpravu jízdního řádu ceníku
dle aktuálních podmínek.
* Aktuální informace na telefonu 723 968 410 nebo na vývěskách v domovských přístavech: kemp Merkur Pasohlávky, Veslařský klub Břeclav, Kulturní dům Břeclav.
Trasa 4
Loď pluje na spodní, Novomlýnské nádrži vodního díla Nové Mlýny. Je to třetí, ale také největší jezero. Má 1668 ha a maximální hloubku 7,8 m. Všechny tři nádrže díky své ploše představují významné zimoviště pro severské typy husí, kterých zde můžete vidět až 30 000 ks. Jedná se také o významné hnízdiště racků chechtavých. Je možno zahlédnout druhy bahňáků, elegantní bílé i červené volavky. Vodní dílo Nové Mlýny lze údajně spatřit i z kosmu. Malebná pálavská krajina zajišťuje výtečné podmínky pro pěstování révy vinné, ale vyskytuje se zde i mnoho druhů rostlin, které jinde v ČR nenajdete. Krasová step nabízí na svazích Děvína mozaiku skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav. Na severně orientovaných svazích se nachází rozvolněné sprašové doubravy s druhově bohatým bylinným podrostem. V údolí jsou nahrazeny panonskou dubohabřinou.
Krkavčí skály a kaplička svatého Prokopa
Rozhledny a vyhlídky
Sázava
Tipy na výlety
Hradiště (vyhlídka)
Tato část Krkavčích skal dosahuje nadmořské výšky 375 m a leží více než 90 m nad hladinou řeky. V minulosti bylo místo
využito k vybudování hradiště. Opevněný, 250 m dlouhý úsek hřebene. Na jeho východní straně vymezuje opevněnou plochu sedlovitě
snížená strana s dnešní kapličkou.
Nad ní se zvedají valy opevnění v podobě dosud místy až 14 metrů vysokého valu. Na svahu pod cestou, která bývalé hradiště protíná,
představuje pozůstatky severního opevnění a méně výrazný val. Západní opevnění představuje mohutnější val, připojený ke skále s křížem (vyhlídka)
a před ním předsunutý příkop.
Na základě rozboru nalezených zlomků je možné hledat počátky osídlení Krkavčích skal v pozdní době kamenné - neolitu. Osídlení
se pravděpodobně kryje s příchodem důležité dálkové cesty, která spojovala Polabí s jihem Čech a překračovala řeku Sázavu. Právě
při podobných významných křižovatkách vznikala již v neolitu opěvněná výšinná sídliště. Z hradeb na Krkavších skalách byly kontrolovány nejen
přirozené komunikační koridory, lae i další blízké přístupy k řece a přechody přes ní.
Kaplička sv. Prokopa je z 1. poloviny 18 stol. Předpokládá se, že dnešní bodoba je výsledkem přestavby na místě stavby mnohem
starší. Ve výklenku se nacházel obraz sv. Prokopa s čertem, malovaný na dřevěné smrkové desce podle zázračného obrazu sv. Prokopa z
roku 1638, umístěném v sázavském kostele. Po vyjmutí obrazu z výklenku před opravou v roce 1997 byly na zadní desce nalezeny nápisy
posouvající vznik obrazu do r. 1841. A také nápis "Tento obras jest nákladem Waclawa Karafyata ten czas faráře Pyskočelského
roku 1798".
Kaplička stojí při prastaré cestě, spojující po staletí sázavský klášter s Prahou. V roce 1588 po ní byly převáženy do Prahy ostatky sv.
Prokopa. Cesta byla užívána až do počátku minulého století, kdy byla vylámána ve skalách na břehu řeky současná silnice na Stříbrnou Skalici.
Vesta protíná neolitické hradiště, jehož zbytky v podobě mohutných valů jsou dosud znatelné v délce cca 250 metrů, počínaje u kapličky a a konče
u skály s křížem (vyhlídka).
Naproti kapličce je pěšina směřující ke kouzelné skalní vyhlídce 100 metrů nad řekou. Vyhlídka je na místě, kde
stával altánek majitele panství, barona von Neuberga.
Vírská údolní nádrž
Vodní plochy a toky
Žďárské vrchy
Tipy na výlety
Vírská údolní nádrž přehradila svojí mohutnou hrází tok řeky Svratky v jednom z nejužších míst údolí a do provozu byla dána v roce 1958. Přehrada zatopila obec Chudobín a část obce Korouhvice. Přehrada slouží jako ochrana před povodněmi na dolním toku Svratky, vyrábí elektický proud ve své hydroelektrárně, vyrovnává nízký stav hladiny Svratky a pitnou vodou je díky této stavbě zásobováno Novoměstsko, Bystřicko a část Žďárska a v poslední době i Brno. Bohužel díky tomu je tato krásná lokalita nepřístupná rekreaci i rybolovu a pro její okolí platí vyhláška I. pásma hygienické ochrany. Pouze po levém břehu vede cyklistická stezka s asfaltovým povrchem.
Za nízkého stavu vody můžete z části spatřit ze břehu zatopenou budovu bývalé betonárky. Zásluhou toho, že ještě před úplným dokončením stavby se začalo s napouštěním nádrže, nezbyl pak čas na likvidaci některých budov.
Svoje kouzlo má sjíždění rozbouřené řeky Svratky, pro které byl horní tok pod hlavní hrází patřičně upraven a „ztížen“ umělými splavy a překážkami. Pokud vás zajímá vodní rozvrh hladiny řeky, stačí zavolat na dispečink Povodí Moravy.
Zámek Mikulov
Zámky a letohrádky
Znojemsko, Mikulovsko
Zajímavosti
Kam na výlet?
Zámek Mikulov je barokní zámek, který se nachází v těsné blízkosti centra města Mikulov v okrese Břeclav. Stojí na skalnatém kopci zvaném Zámecký vrch a tvoří jednu z dominant města. Prostory zámku slouží jako stálá expozice Regionálního muzea v Mikulově i jako příležitostné dějiště kulturních akcí, jako je každoroční vinobraní.
Na místě mikulovského zámku původně stál kamenný románský hrad z dob Přemyslovců. Ve 13. století připadl Lichtenštejnům a začal být přestavován do gotické podoby.
Lichtenštejnové v roce 1560 hrad prodali Ladislavu Kereczenyimu, který začal s přestavbou hradu na barokní zámek. Když se v roce 1575 stali novými majiteli hradu Ditrichštejnové, pokračovali s rozsáhlými přestavbami, které vyvrcholily za Františka z Ditrichštejna. V roce 1719 zámek vyhořel. Byl však znovu obnoven a potřebám Ditrichštejnů sloužil až do roku 1945, kdy v rámci osvobozeneckých bojů opět vyhořel. Zámek byl později vystavěn podle návrhu architekta Otakara Oplatka a dnes je spravován Regionálním muzeem v Mikulově.
Vysoký kámen Křemencový masiv
Přírodní zajímavosti
Krušné hory
Tipy na výlety
Na západ od vsi Kostelní (po červené turistické značce) se nachází Vysoký kámenkřemencový masiv z dálky připomínající hradní zříceninu. Přírodní památka Vysoký kámen, která je chráněna od roku 1974 a nachází se u státních hranic se SRN nad osadou Kámen u Kraslic. Rozloha chráněného území je 3,6 ha. Důvodem ochrany je zachování geologicky a esteticky významného skalního útvaru – drobového kvarcitu s kamenným mořem, které je vzorovým příkladem kryogenního zvětrávání hornin (zvětrávání mrznoucí vodou) ve čtvrtohorách. Tento působivý geologický útvar je poměrně intenzivně navštěvovanou turistickou lokalitou. Na vrcholu skalní věže je umístěna vyhlídka, ze které je výhled do krajiny Kraslicka i do sousedního Německa. Do roku 1995 bylo v této lokalitě pozorováno hnízdění výra velkého .
Vysoký kámen se nalézá v přírodním parku Leopoldovy Hamry. V době prvohor byl součástí pevniny oddělující severní moře s mořem na území dnešních severních Čech. Vytvořily se zde břidlicové usazeniny, obsahující dobře štípatelnou břidlici, která se zde také v minulosti těžila. Před další těžbou a poškozením přírodní útvar zachránilo město Kraslice v r. 1906 odkoupením pozemku. Kdysi tu stávala chata s pohostinstvím, která však po zásahu bleskem vyhořela a již nebyla obnovena. Roste zde řada vzácných rostlin, zejména lišejníků a proto je vrchol i jeho blízké okolí chráněno jako přírodní památka. Lávkou a po kovovém žebříku lze vystoupat na vyhlídkovou plošinu, ze které je daleký výhled na Slavkovský les, Český les, Halštrov, Smrčiny a západní Krušné hory.
Naučná stezka Geologický park
Turistické trasy
Slavkovský les
Výlety s dětmi
Naučná stezka na okraji lázeňského města nabízí přehled o geologické stavbě a rostlinných společenstvích Slavkovského lesa.
Stezka se nachází ve svahu bukového lesa nad budovou Městského muzea. Provází expozicí ve volné přírodě ve svahu lesoparku, kam byly umístěny známé i vzácně se vyskytující horniny z vybraných lokalit Slavkovského lesa.
Rostliny, byliny a keře jsou vybrány tak, aby odpovídaly skutečnému výskytu ve vazbě na geologický podklad a půdní podmínky v místě odběru hornin. Na téměř 10 ha a přibližně 1,5 km lesních pěšin se tedy můžete seznámit s geologickou historií Karlovarského kraje.
Na trase je 20 informačních panelů - zastávek:
1. Horská žula
2. Žulový porfyr
3. Krušnohorské žuly
4. Muskovitická žula
5. Albitické žuly
6. Greisen
7. Křemenná žilovina
8. Biotické ortoruly
9. Migmatizované ruly
10. Pararuly
11. Svory
12. Kontaktní rohovec
13. Erlan
14. Kontaktní rohovec
15. Kvarcit
16. Amfibolity a Eklogity
17. Amfibolové ruly
18. Čedič
19. Hadec (serpentinit)
20. Hadec (serpentinit)
Telč
Obec
VYSOČINA
Tipy na výlety
Městečko Telč je perlou Českomoravské vrchoviny svou jedinečnou architekturou a zachovalostí památek. Bylo proto zařazeno do památek Unesco. Leží na jih, jihozápad od krajského města Jihlava (30km). Starobylé jádro s náměstím a zámkem je sevřeno třemi rybníky (rybník Štěpnický, Ulický a Staroměstský). V písemných pramenech se objevuje jmého Telče poprvé 1315. V roce 1339 získává město Oldřich z Hradce od krále Jana Lucemburského. Od této doby se páni z Hradce nesmazatelně zapisují do historie města. 1550 osamostatnění telčského panství, jehož držení se ujímá Zachariáš z Hradce. 1651 založena v Telči jezuitská kolej,1671 zřízeno jezuitské gymnázium, 1761 Telč se dostává do majetku rodu Podstatských - Lichtensteinů, 1852 otevřena v Telči reálka, 1898 dostavěna železnice Kostelec – Telč, zřízen katastrální úřad, 1950 Telč zařazena mezi městské památkové rezervace, 1992 historické jádro města zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO (13. 12.).
Zámek Telč
Je unikátní svou renesanční architekturou.Ve druhé polovině 14.století stál na tomto místě gotický hrad. Po roce 1550 byl renesančně přestavěn Zachariášem z Hradce a vzniká tak reprezentativní šlechtické sídlo. V zámku jsou nádherné sály s dřevěnými kazetovými stropy (Zlatý, Modrý, Divadelní a Rytířský). V zámku je též galerie významného českého moderního malíře Jana Zrzavého (1890 - 1977), Telč bylo jeho oblíbené místo.
Gymnázium
Nese jméno básníka Otokara Březiny (Václav Jebavý). Narodil se 13. září 1868 v Počátkách. Byl synem Ignáce Jebavého, obuvníka v Počátkách a jeho manželky Kateřiny. Od září 1883 studoval (začínal v kvartě) na reálce v Telči, kde maturoval v r. 1887. Podporoval ho ředitel reálky Mládek a i další pedagogové, kteří zde učili.
Důlní expozice Chrustenická šachta
Doly
Karlštejn a okolí
V roce 1997 byla po více než 30 letech od uzavření dolu znovuotevřena Chrustenická šachta jako muzeum těžby železné rudy v oblasti Barrandienu. Mezi lety 1907 až 1965 poskytoval tento důl na železnou rudu obživu několika stovkám zaměstnanců. Dodnes zůstala zachována úvodní štola, strojovna 1. vlečné jámy a 8. patro. Ve stovkách metrů zpřístupněných chodeb je shromážděna řada unikátních exponátů připomínajících slavnou dobu hornictví a lomařství v této oblasti. Součástí prohlídky je i jízda důlním vlakem. Nachází se zde také stálá expozice o lomech Amerika - Mořina. Důlní expozice se podle možností neustále rozšiřuje. Otevřeno je v červenci, srpnu a září vždy o víkendech.
Zámek Jindřichovice
Zámky a letohrádky
ZÁPADNÍ ČECHY
Původně renesanční, pozdeji barokní zámek. Vystavěný v roce 1672 Janem Hartvíkem Nosticem místo staré šlikovské tvrze. Ve 2. pol. 19. st. byl pseudogoticky upraven.
Přírodní park Východní Krušné hory
Přírodní zajímavosti
Krušné hory
Tipy na výlety
Byl vyhlášen v roce 1995 .
Je situován ve hřebenové poloze podle státní hranice od Petrovic pod Děčínským Sněžníkem k Cínovci. Většina území je nezalesněna, dříve zemědělsky obdělávaná půda s rozptýlenými porosty listnáčů na mezích a v rozšiřujících se remízech. Využívá se pro pastvu a sečení luk. V mnoha drobných lokalitách jsou mokřiny, v nichž je zejména soustředěn výskyt jinak ohrožené květeny. V parku roste 23 druhů chráněných rostlin a 32 druhů ptactva. Jde především o vzácného tetřívka obecného. Na českém území zaniklo několik obcí, pozůstalé se pomalu oživují.
Krajinnými dominantami jsou Komáří hůrka nad historickým důlním revírem Krupky a PR Špičák u Krásného Lesa záp. od Nakléřského průsmyku.
Špičák je neovulkanická kupa, kde čedič prostoupil vrstvou pískovcových sedimentů. Kromě tohoto geologicky zajímavého území není v areálu přírodního parku jiná rezervace ani památka. Zvláštní režim ochrany je ještě zaveden v pěti lokalitách vyhlášením tzv. jádrových zón přírodního parku ( od východu: Mordová rokle, Špičák, Horské louky u Telnice, Černá louka, Cínovecký hřeben).
Parkem prochází silnice od Cínovce do Petrovic, částečně je s ní v souběhu k Adolfovu červeně značená hřebenová cesta. na této ose je přístup autobusem od Ústí nad Labem do Krásného Lesa a z Bohosudova lanovkou na Komáří vížku ( což je druhý, místně používaný název pro Komáří hůrku).
Černá louka leží v povodí Černého a Ždírnického potoka – od Adolfova ke státní hranici – s plochou 130 ha. Mezi ostřicemi a sítinami najdeme i vachtu trojlistou.
Největší a nejzajímavější zónou je Špičák s rozlohou 405 ha. Zahrnuje vlastní vrch Špičák (723 m), a přilehlé rašelinné či suché svahové květnaté louky údolních niv Rybného, Hraničního a Větrovského potoka. Na suchých loukách dominuje koprník, arnika a hvozdík lesní. Na vlhkých loukách najdeme upolín, oměj, kosatec sibiřský a prstenec májový. Na tocích s kamenitými břehy hnízdí skorec a vzácně byl viděn ledňáček. Poslední zónou je Mordová rokle v povodí Slatinného potoka, odtékajícího do SRN. I zde se vyskytuje skorec, vzácně čáp černý a výr veliký. Z rostlin najdeme měsíčnici vytrvalou, podbílek šupinatý a starček Fuksův.
Poutní areál Homole
Církevní stavby
Orlické hory
Tipy na výlety
Nedaleko hradu Potštejn u vesnice Lhoty u Potštejna nechala hraběnka Terezie Eleonora z Ugarte zbudovat v letech 1692-1696 raně barokní kostel Panny Marie Bolestné. Postupně zde vznikl poutní areál se dvěma kaplemi a schodištěm. Přístupové schodiště (tzv. Scala sancta – svaté schody) na svahu návrší Homole je jedinečnou uměleckohistorickou a stavební památkou v rámci českých zemí. Tvoří je 153 kamenných stupňů a 16 odpočívadel, čímž jsou přizpůsobeny kompozici mariánské modlitby tzv.velkého růžence. Na každém jednotlivém stupni se věřící modlili Zdrávas Maria a na odpočívadle Otřenáš, to vše na kolenou. Sochařská výzdoba poutního místa je z druhé poloviny 18. století.
Okruh Paseky
Cyklostezky
Beskydy
Výlety s dětmi
Okruh Paseky (10 km)
- okruh vhodný pro rodinné výlety s dětmi, z Kopřivnice do obce Závišice, pak kolem Příboru a zpět do Kopřivnice, převážně po šotolinových polních cestách.
NAUČNÁ STEZKA PROTRŽENÁ PŘEHRADA V JIZERSKÝCH HORÁCH
Turistické trasy
Jizerské hory
Stezka připomínající tragédii z roku 1916, kdy se protrhla hráz přehrady na Bílé Desné.
Délka trasy: 1 km
Počet zastavení: 6 zastávek s informačními panely
Popis trasy: Stezka byla vybudována v roce 1996 u příležitosti 80. výročí protržení
přehrady na Bílé Desné. Místo tragédie bylo vyhlášeno i za kulturní památku. Stezka je vybavena 6 informačními panely.
Informace: Tato naučná stezka připomíná tragédii z 18. září 1916, kdy se protrhla sypaná hráz přehrady na Bílé Desné. Při tragické události zahynulo 65 lidí, převážně obyvatel obce Desná. Na místě zbyla šoupátková věž, z níž hrázný celou událost pozoroval, torzo hráze a kamenný bezpečnostní přepad, který nebyl nikdy využit. Okruh dlouhý 1 km je od roku 1996 vybaven šesti naučnými tabulemi se základními informacemi a dobovými fotografiemi.
Regionální muzeum v Českém Krumlově
Muzea
Český Krumlov
Tipy na výlety
Schwarzenberkové se v 19. století zasloužili o zachování mnoha historických památek, jejich sběr a konzervaci. Jmenovitě kníže Adolf Josef (1832 - 1914) byl uznávaným sběratelem a mecenášem. Spolupracoval při soupisech památek s vědeckými institucemi, podporoval zřízení diecézního muzea v Českých Budějovicích a zachránil četné církevní a další památky tím, že je odkoupil a umístil do sbírky na zámku v Českém Krumlově. Předměty byly většinou uloženy v tzv. "Románské komoře". Odtud se řada z nich dostala po roce 1945 do péče Okresního vlastivědného muzea v Českém Krumlově.
Sběratelské a muzejní tendence lze na konci 19. století zaznamenat také v měšťanském prostředí, konkrétně v Českém Krumlově.
V roce 1891 byl v regionálním tisku (Deutsche - Böhmerwaldzeitung) poprvé publikován návrh na zřízení uměleckoprůmyslového muzea, které by oživilo vztah široké veřejnosti k umění a k památkám. V roce 1892 byl ustaven přípravný výbor pro založení muzea. Muzeum však vzniklo až po mnoha letech - v roce 1916. Sbírky byly několikrát stěhovány a po druhé světové válce z nich zbylo v podstatě torzo. Přesto se řada hodnotných předmětů (např. perníkářských forem ze 17. až 19. století) dostala po skončení druhé světové války do správy nového českokrumlovského muzea, které bylo ustanoveno v roce 1946.
