Přírodní park Východní Krušné hory

Přírodní zajímavosti

výlety Krušné hory

Tipy na výlety
Byl vyhlášen v roce 1995 .
Je situován ve hřebenové poloze podle státní hranice od Petrovic pod Děčínským Sněžníkem k Cínovci. Většina území je nezalesněna, dříve zemědělsky obdělávaná půda s rozptýlenými porosty listnáčů na mezích a v rozšiřujících se remízech. Využívá se pro pastvu a sečení luk. V mnoha drobných lokalitách jsou mokřiny, v nichž je zejména soustředěn výskyt jinak ohrožené květeny. V parku roste 23 druhů chráněných rostlin a 32 druhů ptactva. Jde především o vzácného tetřívka obecného. Na českém území zaniklo několik obcí, pozůstalé se pomalu oživují.
Krajinnými dominantami jsou Komáří hůrka nad historickým důlním revírem Krupky a PR Špičák u Krásného Lesa záp. od Nakléřského průsmyku.
Špičák je neovulkanická kupa, kde čedič prostoupil vrstvou pískovcových sedimentů. Kromě tohoto geologicky zajímavého území není v areálu přírodního parku jiná rezervace ani památka. Zvláštní režim ochrany je ještě zaveden v pěti lokalitách vyhlášením tzv. jádrových zón přírodního parku ( od východu: Mordová rokle, Špičák, Horské louky u Telnice, Černá louka, Cínovecký hřeben).
Parkem prochází silnice od Cínovce do Petrovic, částečně je s ní v souběhu k Adolfovu červeně značená hřebenová cesta. na této ose je přístup autobusem od Ústí nad Labem do Krásného Lesa a z Bohosudova lanovkou na Komáří vížku ( což je druhý, místně používaný název pro Komáří hůrku).
Černá louka leží v povodí Černého a Ždírnického potoka – od Adolfova ke státní hranici – s plochou 130 ha. Mezi ostřicemi a sítinami najdeme i vachtu trojlistou.
Největší a nejzajímavější zónou je Špičák s rozlohou 405 ha. Zahrnuje vlastní vrch Špičák (723 m), a přilehlé rašelinné či suché svahové květnaté louky údolních niv Rybného, Hraničního a Větrovského potoka. Na suchých loukách dominuje koprník, arnika a hvozdík lesní. Na vlhkých loukách najdeme upolín, oměj, kosatec sibiřský a prstenec májový. Na tocích s kamenitými břehy hnízdí skorec a vzácně byl viděn ledňáček. Poslední zónou je Mordová rokle v povodí Slatinného potoka, odtékajícího do SRN. I zde se vyskytuje skorec, vzácně čáp černý a výr veliký. Z rostlin najdeme měsíčnici vytrvalou, podbílek šupinatý a starček Fuksův.