O nás Vlož službu Vlož akci v ČR Vlož ubytování Vlož zajímavost
 
 
VELKÁ MĚSTA ČR Praha a okolí Brno a okolí České Budějovice Kolín Mělník Ostrava Plzeňsko JIŽNÍ ČECHY Blanský les Český Krumlov Česká Kanada Lipno a okolí Novohradské hory Orlická přehrada Suchdolsko Týn nad Vltavou Třeboňsko a Táborsko Šumava a okolí ZÁPADNÍ ČECHY Český les Chodsko Krušné hory Slavkovský les Západočeské lázně STŘEDNÍ ČECHY Blanik a okoli Brdy Česká Sibiř Karlštejnsko Křivoklátsko Kokořínsko Posázaví Sedlčansko Slapská přehrada SEVERNÍ ČECHY Český ráj, Prach. skály České středohoří Č. Švýcarsko Jizerské hory Krkonoše Labské pískovce Lužické hory Máchův kraj Šluknovsko VÝCHODNÍ ČECHY Broumovsko Orlické hory Podorlicko VYSOČINA Jihlavsko Sečská přehrada Železné hory Žďárské vrchy Frýdlantsko JIŽNÍ MORAVA Moravský kras Podyjí a Vranovská př. Tišnovsko Znojemsko, Mikulovsko STŘEDNÍ MORAVA Hanácko Slovácko Valašsko jih SEVERNÍ MORAVA Beskydy Valašsko Jeseníky KEMPY - PRO VODÁKY Berounka Blanice Lužnice Sázava Otava Vltava ITÁLIE - Řím POLSKO RAKOUSKO SLOVENSKO NĚMECKO Chorvatsko + Černá Hora
SPECIÁLNÍ
Farmy a ranče U vody Ubytování pro firmy firemní aktivity Lázeňské ubytování Školy v přírodě Golf Dovolená pro seniory
Doporučujeme
Velikonoce Vánoce - volná lůžka Silvestr - volná lůžka Ubytování se snídaní S plnou penzí S polopenzí S kuchyňkou S fitness S wellness Se saunou S krytým bazénem S venkovním bazénem S internetem (WI-FI) S grilem - ohništěm Hotely Penziony Apartmány Kempy Chaty a chalupy Chalupy s bazénem Penziony na horách Apartmány na horách Chalupy na horách Kam na lyže Dovolená u vody Pro vozíčkáře Pro rybáře Pro motorkáře Kam na houby Na kolech Dovolená se psem Vinný sklep Firemní ubytování Dovolená s dětmi Jarní prázdniny
Partneři
Letuška - letenky levně

 

Nabídka ubytování ve městech/obcích regionu:

zobrazit všechna města podle abecedy

Filtrovat ubytování
nalezeno odpovídajících nabídek: 5

zobrazit více možností
Zaslat hromadnou poptávku

Filtrovat ubytování
nalezeno odpovídajících nabídek: 5

Pro zaslání hromadné poptávky blíže specifikujte svůj výběr na max. 50 poptávek





























skrýt
zobrazit všechny možnosti
do
přidat další vzdálenost

nalezeno odpovídajících nabídek: 5

méně možností
Zaslat hromadnou poptávku
Penzion, Nový Knín, Penzion Maruška,

Nový Knín

max osob 12 Penzion

Penzion Maruška

Penzion, Nový Knín, Penzion Maruška,
Penzion, Mníšek pod Brdy, Penzion Kašný,

Mníšek pod Brdy

max osob 18 Penzion

Restaurace a penzion U Kašných se nachází v malé…

Penzion, Mníšek pod Brdy, Penzion Kašný,
Zaslat přímý dotaz na ubytovatele

Brdy ubytování kam na výlet tipy na výlety turistika cykloturistika

Brdy dávají mnoho příležitostí k ubytování nebo námětů kam na výlet, tipy na výlety pro turistiku i cykloturistiku.


Brdy jsou členitou vrchovinou v Čechách, a geomorfologickým podcelkem širšího celku Brdská vrchovina, který celý (tedy i s Hřebeny a Příbramskou pahorkatinou) rovněž bývá nazýván Brdy. V užším významu se za Brdy označují pouze Střední Brdy a Jižní Brdy. Nejvyšším bodem je Tok s 865 metry nad mořem. Jejich střední výška je 600,6 metru.


Střední Brdy, někdy též zvané Centrální Brdy, je prozatím neoficiální, ale již vžité označení pro nejvyšší část Brdské vrchoviny. Ta je jediným skutečným pohořím na území Středočeského kraje.


Zatímco jejich západní, severní i východní ohraničení je přirozené a v terénu i na mapě snadno rozeznatelné, pak jižní hranice je vlastně umělá. Tvoří ji de facto silnice I/19, protínající hlavní brdský hřeben v sedle (709 m) nedaleko obce Teslíny. Tato silnice spojuje město Rožmitál pod Třemšínem s Plzní. Po severním okraji silnice (zhruba), tam, kde prochází pohořím, vede také hranice Vojenského újezdu Brdy. Na jih pak brdský hřeben pokračuje tzv. Jižními Brdy. Severní hranici, která Střední Brdy odděluje od další části pohoří, Hřebenů , představuje výrazné průlomové údolí řeky Litavky přibližně mezi obcemi Dominikální Paseky a Jince v okrese Příbram a Lochovicemi v okrese Beroun.


Od poslední části Brdské vrchoviny, Příbramské pahorkatiny, odděluje Střední Brdy mělké sedlo (600 m) nedaleko obce Láz, kterým prochází silnice I/18 z Příbrami do Rožmitálu pod Třemšínem.


Největší část (asi 70 % rozlohy) zabírá Vojenský újezd Brdy, jen vedlejší západní hřeben mezi vrchy Ostrý vrch (641 m), Bílá skála (659 m) a Žďár (629 m), který od severu a západu obklopuje kotlinu v okolí Strašic a Dobříva, leží vně vojenského újezdu (a je volně přístupný). Tento hřeben už také (jako jediný ze Středních Brd), neleží ve Středočeském, ale v Plzeňském kraji.


Z hlediska geomorfologického to, co je lidově nazýváno Středními Brdy, představuje území Třemošenské vrchoviny, případně též i Strašické vrchoviny, která leží západně a jihovýchodně Strašic, oblast Padrtě pak již náleží Třemšínské vrchovině. Oblast západně od Strašic však již často nebývá chápána jako Střední Brdy, ale naopak je mnohdy přiřazována k pásmu Radče, který však je geomorfologicky již součástí (nejvyšší) Křivoklátské vrchoviny.

Tocká pláň 2.JPG


Nejvyšší (a také nejatraktivnější) část Středních Brd je prozatím až na několik výjimek (viz Vojenský újezd Brdy) oficiálně nepřístupná, AČR zde, byť i v minimální míře, provádí výcvikovou činnost – střelby. Najdeme zde většinu nejvyšších vrchů Brd: Nejvyšší Tok (865 m) nad Obecnicí, Prahu (862 m) s meteoradarem nad Nepomukem u Rožmitálu p.T., vrch Carvánku (843m) cca 7 km západně od Příbrami, Malý Tok (844 m) 1,7 km severně od již zmíněného Nepomuku, Hradiště (840 m) 4,5 km západně od obce Láz, Brdce (839 m) necelé 4 km severozápadně od Lázu, Koruna (831 m) 6 km jihovýchodně od Strašic, Jordán (Brdy) 6 km východně od Strašic a Paterák 7 km východně od Skořic. Kromě těchto vrchů lze jmenovat ještě další významné hory, které představují výrazné dominanty svého okolí. Především je to Třemošná (778 m), která se zvedá na západním okraji Příbrami , Brda (773 m) 4 km severně od Obecnice, Kamenná (735 m), ležící 2,5 km jihovýchodně od Strašic, Hřebeny (721 m), zvané také Jinecké hřebeny, zubatý hřbet, který vyplňuje jihozápadní obzor těsně za obcí Jince, Beranec (662 m), v jehož jihozápadním svahu se nachází zřícenina hradu Valdek, anebo Plešec (786 m), který je nejvyšším oficiálně volně přístupným vrcholem (prozatím jen o víkendech a svátcích) na území VVP Brdy.


Střední Brdy, (spolu s Jižními Brdy), jsou z hlediska fytogeografického jedinou oblastí oreofytika (oblast horské květeny) ve středních Čechách. Jsou považovány dokonce za jediné území v Evropě, kde se lze v této zeměpisné šířce a nadmořské výšce ještě setkat s přechodem mezi tajgou a severskou tundrou. Jsou tu zdokumentovány geomorfologické jevy, s nimiž se na našem území můžeme setkat pouze v Krkonoších nebo Jeseníkách. Jedná se tu po této stránce o skutečně mimořádně hodnotné území nejen v rámci ČR, ale dokonce i v evropském měřítku.

Třemošná, Malá Třemošná a Dubová hora.JPG


Vzhledem k extrémní neúživnosti podloží, zde nemůžeme očekávat častý výskyt vysloveně raritních exemplářů jak fauny, tak flóry, na druhou stranu však Střední Brdy představují velmi zachovalý příklad relativně nedotčeného přírodního prostředí se specifickými atributy, které je řadí k nejméně civilizací ovlivněným územím v naší republice. Je to o to významnější, že se jedná o území, ležící v centru civilizací extrémně ovlivněné oblasti Středočeského a východní části Plzeňského kraje. V minulých obdobích k tomu přispěla existence vojenského újezdu (VVP Brdy), která zabránila devastaci této krajiny – ať už se jedná o její urbanizaci nebo zemědělské využívání. (Avšak podobný charakter jako Střední Brdy si zachovala i oblast Jižních Brd, veřejnosti volně přístupná, kterou patrně uchránila její komplikovaná dopravní dostupnost.)

Beranec a Valdek z Jindřichovy skály.JPG

Hráz Hořejšího rybníka.JPG

Na Koníčku 2.JPG


Ve Středních Brdech se můžeme setkat např. s rysem, vydrou, orlem, čápem černým, i s obojživelníky, které jinde nenalezneme. Z ryb zde žije nejen pstruh, ale také vranka obecná, střevle potoční a mihule potoční. Brdy patří také k nejbohatším lokalitám výskytu raka kamenáče u nás (jeho stavy však nyní decimuje populace nepůvodního norka amerického). Právě ve Středních Brdech byla teprve nedávno objevena skutečná rarita – listonoh letní.


Velkým bohatstsvím tohoto území jsou (a hlavně byla) četná rašeliniště a mokřady. Zřejmě i proto byly Brdy vyhlášeny Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). Bohužel, zřejmě vlivem klimatických změn a zejména v důsledku necitlivého přístupu s. p. VLS, divize Hořovice, dochází v posledních letech k postupnému rozpadu rašelinišť a hrozí jejich zánik.


Brdy jako celek, ale zejména právě oblast Středních Brd, však dodneška patří z přírodovědného hlediska k nejméně prozkoumaným územím v Čechách a řada osob, včetně mnoha odborníků, se domnívá, že by si zasloužily zvláštní zákonnou ochranu nad rámec toho, co může poskytnout pouhý zákaz vstupu veřejnosti, který je schopen (navíc dosti problematicky) nabídnout režim vojenského újezdu.


Jižní Brdy je místní, ale vžité pojmenování pro jižní část nejvyššího celku Brdské vrchoviny, Brd. Toto pojmenování se zhruba kryje s jejich okrskem, Třemšínskou vrchovinou. V současné době toto území prakticky beze zbytku zahrnují dva přírodní parky: Brdy – vyhlášený v Plzeňském kraji a Třemšín – vyhlášený ve Středočeském kraji.


Najdeme tu dvě z tzv. Brdských osmistovek – Třemšín (827 m), nejvyšší horu této části a jednu z nejznámějších v Brdech a vrch Nad Maráskem (801 m), který je zase nejvyšším bodem Brd, ležících na plzeňsku.


Fytogeograficky spadají Jižní Brdy spolu s tzv. Středními Brdy do oblasti oreofytika (oblast horské květeny). Najdeme tu 4 přírodní rezervace (Na skalách, Míšovské buky, Chynínské buky a Fajmanovy skály - Klenky) a 5 menších chráněných území (Třemešný vrch, Hřebenec, Getsemanka I a II a Kokšín). V těchto chráněných územích najdeme zbytky původního vegetačního pokryvu, kamenná moře, ohrožené druhy rostlin i živočichů.


Jižní Brdy tvoří několik hřebenů. Hlavní brdský hřeben sem přichází od severu ze Středních Brd přes vrch Na Skláři (701 m), vystupuje na vrch Na skalách (744 m) s přírodní rezervací a přes Getsemanku (761 m) stoupá až na vrch Nad Maráskem (801 m). Tady se větví do několika ramen. Přímo na západ pokračuje až na vrch Kokšín (684 m); k jihu vede přes Fajmanovy skály (771 m) s přírodní rezervací, na vrch Pod kamením (688 m) v obci Chynín. Samotný hlavní hřeben vede od Marásku na jihovýchod a širokým sedlem přechází na vrch Hřebenec (742 m) (také Hřebence) s chráněným rozsáhlým kamenným mořem a kopec Holý vrch (788 m). Odtud k severu vybíhá ostruha, vrcholící Hengstem (757 m), kde snad bývalo hradiště. Dál na východ vede hřeben na Třemešný vrch (696 m), vystupuje na vrch Štěrbina (753 m) a zde se opět stáčí k jihovýchodu a přes Hradecký hřeben (710 m) a Altán (664 m) končí nad obcí Volenice nedaleko Březnice. Z Holého vrchu přímo na jih pak stoupá hřeben přes Křemel (790 m) až na nejvyšší vrch této části Brd, Třemšín (827 m) s ještě patrnými zbytky bývalého hradu. Ještě před samotným hradem zde byla patrně dvé hradiště, jejichž původ je však nejasný. Pak hřeben pokračuje na jihozápad přes Nahořov (750 m) a kopcem Vrchy (712 m) nad Starým Smolivcem zaniká.


Tato část Brdské vrchoviny je přístupná veřejnosti, najdeme tu řadu turisticky značených cest a kromě pěších a běžkařů je toto území oblíbené i mezi cyklisty. Přesto však, zřejmě v důsledku obtížnější dopravní dostupnosti, jsou Jižní Brdy nejméně navštěvovanou částí Brdské vrchoviny.


Nejvhodnějšími východisky jsou Rožmitál pod Třemšínem, Březnice, Hvožďany, Roželov, Starý Smolivec a Spálené Poříčí. Pouze do Rožmitálu a Březnice je železniční spojení, autem se sem lze dostat po silnici I/18 z Příbrami do Rožmitálu, po silnici I/19 z Rožmitálu do Plzně nebo po silnici II/191 z Rožmitálu přes Starý Smolivec do Nepomuku nebo silnicí II/176 z Březnice do Hvožďan a Starého Smolivce.

(Zdroj: http://cs.wikipedia.org/)