O nás Vlož službu Vlož akci v ČR Vlož ubytování Vlož zajímavost
 
 

Staroměstská mostecká věž


Rozhledny a vyhlídky

Praha výlety do okolí


Tipy na výlety



Praha 1 - Staré Město, Karlův most

Historie stavby
Věž, která patří k nejpůsobivějším dílům civilní gotiky na světě, byla postavena podle návrhu Petra Parléře ve 2. pol. 14. století Parléřovou hutí chrámu sv. Víta. Za stavbu odpovídal sochař a stavitel Michael Savoyen, zeť Petra Parléře a syn architekta katedrály v Kolíně nad Rýnem. Po něm převzal dům i dílnu r. 1385 kameník Petr, který věž dokončil. Kromě hlavních projektantů a sochařů se na práci vystřídalo kolem sta kameníků.
V horní části věže směrem k mostu bylo v roce 1621 vystaveno pro výstrahu 12 hlav některých z vůdců stavovského povstání, popravených na Staroměstském náměstí. Hlavy tu visely přes 10 let, sejmuty pak byly tajně v noci a pohřbeny na dodnes neznámém místě.
V roce 1648 byla věž poničena při švédském obléhání Prahy, obzvláště strana obrácená k mostu, která byla původně ozdobena sochami trůnící Madony a císaře a krále Karla IV. a jeho manželky Elišky Pomořanské. Na tuto stranu byla při následné rekonstrukci, kterou provedli v letech 1650 - 53 Carlo Lurago a Giovanni Spinetti, umístěna kamenná deska s latinským textem na památku hrdinného boje Pražanů se Švédy. K důkladné opravě došlo v letech 1854 - 78 pod vedením Josefa Mockera, přičemž věž dostala dnešní střechu se čtyřmi nárožními věžičkami. Další opravy probíhaly v letech 1952 - 55 a 1978. Při jedné z drobných oprav byly náhodně pod střechou objeveny dva záhadné nápisy, které nemají mezery mezi slovy a čteny zepředu i pozpátku mají stejný text. Správně psány vypadají takto: Signate, signate, mere me tangis et angis; Roma, tibi subito motibus ibit amor (Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen; Říme, tobě náhle převraty bude obětována láska). Tyto věty nedávají hlubší smysl, ale je prý v nich ukryta magická formule síly a moci. Jsou tzv. magickou pastí - zaříkadlem, kterého se měly polekat zlé mocnosti. Podobné nápisy bývaly obvyklé na sakrálních stavbách zejména v Itálii.