Naučná stezka F.X. France
"Turistické trasy"
zajímavosti výlety Plzeň
Naučná stezka Františka Xavera France se nalézá východně od Šťáhlav, kde prochází romantickým Hádeckým polesím a na východě i přírodním parkem Kamínky. NS otevřená v srpnu r. 1995 prochází krajinou s pestrou historickou minulostí a přírodní oázou bohatou na rostlinné a živočišné klenoty. Význačnými zastávkami jsou zřícenina a přírodní rezervace Lopata, mohylové pohřebiště na Hájku, tvrziště Zámeček, zaniklý středověký komplex Dolní Neslívy a Javor či přírodní památka Hádky. Návštěvu naučné stezky lze spojit s prohlídkou nedalekého zámku Kozel.
Začátek i konec NS je na rozcestí pod zříceninou hradu Lopata, u Kornatického potoka. Na trase dlouhé 10 km je 8 zastávek vybavených informačními tabulemi obsahujícími texty a ilustrace se zaměřením na přírodu, archeologii a historii. Trasa vede místy po dochovaných středověkých cestách lemovaných staletými duby, je výškově členitá, což dodává průběhu trasy na zajímavosti. NS lze zvládnout klidným tempem za 4¸5 hodin i s prohlídkami jednotlivých lokalit. Správcem stezky je MÚ Starý Plzenec. Turistické značení naučné stezky a pravidelnou obnovu ve tříletém cyklu provádí Klub českých turistů – Značkařský obvod Plzeňsko.
Kilometráž: Pod Lopatou, rozc. – Hádecký potok 0,5/0,5 – Neslívský ryb. rozc. 1/1,5 – Hádek, háj. 2/3,5 – Zvnoníčkovna, NPR 1,5/5 - Hádek, háj. 2,5/7,5 – Hádek, háj., rozc. 1/8,5 - Pod Lopatou, rozc. 1,5/10.
K významným lokalitám NS:
- Rozcestí pod Lopatou – Východiště NS, informační tabule věnovaná osobě, životu a dílu Františka Xavera France. F.X.F. (1838-1910) byl všestranným encyklopedistou a nadšeným amatérským historikem. Jako zahradní architekt na zámku Kozel byl majitelem hrabětem Arnoštem Karlem Valdštejnem pověřen, aby prozkoumal rozsáhlá historická pohřebiště v blízkém okolí.
- Zřícenina hradu Lopata – pravěké osídlení lokality, historie hradu, přírodní rezervace. Nejstarší zjištěné osídlení lopatské skály je z období neolitu (mladší doba kamenná, tj. cca 5000 let př.n.l.) lidem lineární keramiky. F.X.F. prováděl archeologický průzkum nejen na hradu samém, ale i v těsném podhradí. Při průzkumu byla nalezena řada zajímavých předmětů – kamenné klíny, části pracovních nástrojů, hospodářské i zdobené keramické nádoby. Samotný hrad byl postaven mnohem později – v pol. 14. století. Hrad na strmé a členité buližníkové skále byl kdysi přístupný po padacím mostu. Dodnes je patrná částečně zasypaná cisterna ve skále a základ kruhové věže. Bohužel, původní kamenicky opracované části gotického portálu, který byl ještě na poč. 90. let minulého století charakteristickou dominantou Lopaty, dnes leží zřícené a zarostlé trávou, zřejmě mimo zájem příslušného památkového odboru. Na úpatí vrchu se zříceninou lze zaznamenat zřetelný násep bývalé lesní železnice, která dále pokračovala přes Kornatický potok, nad potokem je násep poškozený velkou vodou.
- mohylové pohřebiště na Hájku ze střední doby bronzové a železné se zachovalým úsekem středověké formanské cesty
- pozůstatky středověké obce Horní a Dolní Neslívy po obou stranách Hádeckého potoka.
- pozůstatky zaniklé středověké vsi Javor se soustavou vodního hospodářství
- přírodní rezervace Zvoníčkovna s převážně listnatým porostem a výskytem mnoha cenných vlhkomilných rostlinných druhů a hájových společenstev
- tvrziště Zámeček nad močálovitým údolím se zbytky vodní nádrže. Tvrziště se nalézá na okraji terasy chráněné ze tří stran hlubokým podkovovitým příkopem s valem a od západu vysokým strmým srázem nad potokem. Vlastní objekt tvrze stával na pahorku o Æ 8 m uprostřed tvrziště. Pro zvýšení bezpečnosti obyvatel tvrze bývaly obranné valy vybavené obvyklými fortifikačními doplňky – hrotitými kůlovými palisádami a padacím mostem na přístupu k objektu.
- zlatonosné rýžoviště na pravém břehu Kornatického potoka. Na informační tabuli je graficky velmi zajímavě znázorněno několik způsobů získávání zlatých zrnek a zlatinek z písečných náplavů a usazenin. Nepřehlédnutelné jsou zde četné pahorky z navršeného vytěženého písku tzv. sejpy (v Pootaví zv. též hrůbata).
Jak se tam dostat:
Možností je několik: Při cestě vlakem z Plzně možno vystoupit ve Šťáhlavech, na konci nástupiště přejít koleje, dále starou dubovou alejí až k Lopateckému rybníku pod Kozlem a stále po modře značené trase dojít do východiště NS, na rozcestí pod Lopatou. Další z možností je přesednout v Nezvěsticích z vlaku na Nepomuk a pokračovat lokálkou ve směru na Mirošov do stanice Kornatice a odtud lesem dojít k NS. Při cestě autem bude nejlépe zaparkovat na placeném parkovišti ve Šťáhlavicích u zámku Kozel a dále pokračovat pěšky po modře značené trase taktéž až do východiště NS.